Pueri gaudentes na Laulupidu v Estonsku!

V estonském Tallinnu se ve dnech 4.– 7. července 2019 uskutečnil 27. ročník jednoho z největších sborových festivalů světa – Laulupidu. Tato oslava sborového zpěvu se koná přibližně jednou za pět let. Letošní ročník byl výjimečný, jelikož uběhlo přesně 150 let od založení festivalu v roce 1869.



Petr Hais a kolektiv, sobota 7. září 2019
Magazín > Sborový život

Sbor

Libor Sládek / Libor Sládek

Nejen v Estonsku, ale i v ostatních pobaltských republikách – Litvě a Lotyšsku – jsou podobné festivaly velkou celostátní slavností, kterou žije celý národ. V Tallinnu jsme měli možnost si tuto skutečnost ověřit doslova na vlastní kůži.

Mezi 1020 sborů (ale i tanečních souborů a orchestrů) se do výběru dostalo i 17 neestonských zahraničních pěveckých sborů. Jediným zástupcem z České republiky se stal náš chlapecký sbor z Prahy, Pueri gaudentes. Česká republika tak doplnila Švýcarsko, Kanadu, Velkou Británii, Norsko či Spojené státy americké.

Již samotná účast na festivalu pro nás byla malým vítězstvím – pro přijetí jsme museli zaslat videozáznamy jedenácti estonských písní. Poté jsme s napětím očekávali rozhodnutí festivalové poroty. Měli jsme tedy o práci a zábavu na mnoho týdnů postaráno! Slovy klasika: „dobrá věc se podařila“ a my jsme se proto mohli na začátek prázdnin těšit o to více.

Pueri gaudentes, sbor založený Zdenou Součkovou a momentálně i pod taktovkou sbormistrů Libora Sládka a Jana Kyjovského, se vydal na své turné týden před začátkem festivalu. Lákalo nás totiž uspořádat „severskou cestu“, při které jsme chtěli navštívit spřátelené sbory ve Švédsku a Finsku. Velkou čáru přes rozpočet nám způsobily letní prázdniny Seveřanů, kvůli kterým jsme nemohli využít zázemí v rodinách sboristů. Nakonec jsme uvítali pomoc Českého domu ve Stockholmu, díky kterému sbor zazpíval během jediného dne na několika různých místech hlavního města.

Po nevšedním zážitku ve formě nočního trajektu do Finska jsme plně využili dvou dnů strávených v Helsinkách – olympijský stadion, finský parlament, moderní knihovna Oodi, kostel ve skále, katedrála, námořní obranná pevnost Suomenlinna na nedalekém ostrově atd. Nechyběl ani celovečerní koncert v krásném a akusticky výborném prostředí kostela Vanha kirkko, který nám spolu s pobytem pomohlo zajistit Velvyslanectví České republiky v Helsinkách. Naše další cesta vedla do Petrohradu, odkud jsme si kromě mnoha památek, návštěvy Petrodvorce a prohlídky Ermitáže, v rámci soutěže „Letní inspirace“ dokonce odvezli tři trofeje včetně ceny pro absolutního vítěze.

Teprve po těchto několika jedinečných dnech jsme dorazili do cíle naší cesty – na festival Laulupidu v Tallinnu, jenž letos přivítal na 30 000 zpěváků a více než 7 000 tanečníků.

Hlavní program začal v sobotu 6. července, kdy se na pětikilometrové trase v několikahodinovém průvodu hlavním městem představily všechny zúčastněné sbory. Svou cestu zakončili ve velkém amfiteátru. Festival po slavnostním zapálení ohně zahájila estonská prezidentka.

Celodenní zkoušky a dva velké koncerty byly pro nás unikátními a jedinečnými zážitky. Zejména na nedělní koncert nejspíš nikdy nezapomeneme – na pódiu se před naplněným hledištěm se 62 tisíci posluchači vystřídaly všechny myslitelné sborové kategorie a místo plánovaných šesti hodin byl delší o dvě hodiny, protože po oficiálním ukončení festivalu písní „Mu isamaa, on minu arm“ si nadšené publikum vyžádalo mnoho dalších estonských přídavků. Při každé skladbě se nejen v hledišti, ale i na pódiu objevovaly tisíce estonských vlajek, které jen potvrzovaly fakt, že tento festival je pro Estonce srdeční záležitostí.

A srdeční záležitostí byl a zůstane také pro nás.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)