Dětské sbory prozpívaly město: Je kraj, kde voní tráva

Dva roky uplynuly jako voda a Sušice opět přivítala dětské pěvecké sbory z celé republiky v rámci festivalu Je kraj, kde voní tráva. Ve dnech 20. až 22. dubna se uskutečnil již 12. ročník této akce, kterou pořádá Spolek přátel Sušického dětského sboru a ZUŠ Františka Stupky pod záštitou Ministerstva kultury ČR, města Sušice a spol. Nipos – Artama. Moderovala Zuzana Navrátilová. Sbory zpívaly ve Smetanově sále, v kostele na Zdouni, v Domově pro seniory, v Penzionu Pod Svatoborem v kostele sv. Václava i na náměstí. Tam v sobotu od ZUŠky dorazil průvod všech sborů. Před žhnoucím sluncem ochránil zpěváky stín radnice. Sbory utvořily v zadní travnaté části náměstí kruh, vzájemně se představily a společně si zazpívaly.

Ve 3 dnech uskutečnilo 9 sborů 9 koncertů. Vše dobře skloubit není jednoduché a za přípravou se skrývá mnoho práce, proto jsem o přiblížení této stránky akce po žádal hlavní organizátorku Anežku Novou ze Spolku přátel SDS: „Začalo to jako obvykle na podzimní schůzi Spolku přátel Sušického dětského sboru: „… nebudeme zvát moc sborů, abychom to zvládli, předtím bude ještě ta soutěž v Gdaňsku…“ Sbormistr 1: „Určitě přijede Jizerka ze Semil a my tam pojedeme týden před tím.“ Další sbormistr: „A máme pozvané ŠUMíky z Rokycan…a ještě Jiřičky z Plzně a Carmínek z Budějc a z Klatov by taky rádi přijeli, loni se jim tu moc líbilo … Tak fajn.“

A od března to pokračuje, před usínáním mi v hlavě koluje: zajistit plakáty (Lída Schlumpergerová), od účinkujících sborů jejich repertoár na tištěné programy, korekturu (chybičky se vloudí), kolik že to programů vytisknout (zase zbyly), zpracovat harmonogramy pro každý sbor (to letos udělá Jeník Pelech). Co ubytování a jídlo – vítací občerstvení a svačinové balíčky na cestu domů, aby nám hosté nehladověli, obětavě zajišťuje Jana Dobšovičová, Lída Jandová a Milada Váňová. A co v čase mezi koncerty? Jizerka ze Semil jede v sobotu na výlet na Šumavu a zazpívá si v kostele v Kašperských Horách (postará se Radek Nakládal). Protože muzeum opravuje betlém, pošleme sbory procházkou na Andělíček kolem křížové cesty a mohli bychom jim ukázat i kapli (zapojím manžela jako průvodce), prodej vstupenek zajistí Milena Naglmüllerová a Jarka Zdeňková, na moderování se připravuje Zuzana Navrátilová a další pořadatelské práce jistí Lenka Tomášková a Helena Tesařová atd.

Jak to ten Pepča Baierl zvládal kdysi bez počítače a e-mailu? Nechápu.

Tak jsem všechny úkoly hezky rozdělila a už jen zbývá těšit se na zájem publika o koncerty (to moc nevyšlo – hezké počasí a nejsou Vánoce, takže boj o vstupenky se nekoná) a užít si koncerty.

Letos jsme sice nepřekonali rekord z r. 2006, kdy na festivalu účinkovalo 18 sborů včetně dvou zahraničních s celkovým počtem přes 700 účinkujících. Bylo tu „jen“ 12 sborů s asi 500 účinkujícími. Všechna ta práce stojí zato – od průvodu v čele s rozzářenými Broučky a jejich rodičovským fanklubem, rozezpívané náměstí i Smetanův sál, radost obyvatelů v domově důchodců a penzionu až k vystoupení nejmladšího souboru GO.SPIRIT složeného z našich „bejvaláků“, kteří prostě bez zpívání nemůžou být.

Mám radost, že se mohu spolehnout na tým obětavých a spolehlivých lidí kolem sebe. Velké poděkování za celoroční práci s dětmi a pro děti patří především sbormistrům a korepetitorům, všem členům výboru spolku, rodinám zpěváků, které ubytovaly hosty, městské policii za zajištění sobotního průvodu, vedení ZUŠ Fr. Stupky, městu Sušice za fi nanční podporu festivalu a všem našim příznivcům.

Příští rok (v říjnu 2019) nás čekají oslavy 50. výročí založení Sušického dětského sboru. Rádi ve spolkovém výboru přivítáme další ochotné spolupracovníky z řad rodičů našich zpěváčků.“

Hudební náplň festivalu shrnul a zhodnotil jeho duchovní otec a sbormistr Josef Baierl: Usaď se tam, kde se zpívá – mezi zlými píseň nepobývá. Ano přátelé, tato stará moudrost by mohla býti mottem pro festival Je kraj, kde voní tráva, který se v našem městě opakuje každé dva roky.

I letos se do našeho šumavského pěveckého hnízda slétli zpěváčci malí i velcí, z blízka i z daleka, ti kteří začínají i ti, kteří zpívali v Japonsku či Americe.

Kdybyste nahlédli do kroniky SDS, našli byste zápisy o vzájemných návštěvách také s Jizerkou Semily. Ta je o 5 let starší, stejně jako sbormistři Václav a Josef. Ale letos už se oba sbory pochlubily novou generací sbormistrů a klavíristů – Andrejkou, Jeníkem, Danem, Naďou, Petrem a vynikajícím klavíristou Jiřím.

S Jiřičkami jsme zpívali před Vánoci v plzeňské synagoze. „Doprovodná babička“ mi přinesla dózu plnou vánočního cukroví ve tvaru hudebních nástrojů a připomněla, že v roce 1971 také zpívala v SDS! Klatovští Hoši – hroši dokázali zazpívat s našimi „Chlapy“ Májku zelenou Zdeňka Lukáše jak se sluší na dospívající chlapce. Milým překvapením bylo vystoupení Komorního souboru Go-spirit. Nejen proto, že jde o další „dílko“ našeho sboru, ale hlavně proto, že se svou Janinou (sbormistryní) vykročili vlastní cestou.

Díky všem, kteří jste se na setkání podíleli, zvláště tobě, Anežko. „Radujme s vždy společně…“ jsme zpívali ve Smetanově sále a v kostele sv. Václava. Ať nám tato slova vydrží v srdci zase alespoň 2 roky.