Bach-Collegium Praha a koncert k 240. výročí úmrtí

„… zemřel muž všemi obdivovaný, hudebník všech nástrojů znalý a skladatel, kterému se v království nikdo nevyrovnal…“ napsal roku 1771 v nekrologu na Františka Xavera Brixiho děkan svatovítské kapituly Jan Bartoň, který ve své funkci odpovídal i za úroveň hudby provozované v metropolitním chrámu sv. Víta. Jako vyhlášený znalec hudebního umění byl povolán zhodnotit, již jako Brixiho současník, skladatelské umění zesnulého mistra.



Jiří Mátl, neděle 17. dubna 2011
Magazín > Sborový život

Bach-Collegium

František Xaver Brixi (1732 – 1771) patří mezi nejvýznamnější skladatele, působící v 2. polovině 18. století v českých zemích. Stylově se svojí tvorbou řadí k hudebnímu předklasicismu, kde velmi hluboce ovlivnil tvorbu v českých zemích působících současníků. Jeho díla nalezneme téměř v každé naší sbírce historických hudebnin a setkáme se s nimi i v mnoha zahraničních fondech. F.X.Brixi po studiu na hudebně proslulém piaristickém gymnáziu v Kosmonosech působil v četných pražských chrámech především jako varhaník (sv.Havel, P.Maria na louži, sv.Mikuláš na Malé Straně). Velmi záhy se zařadil mezi uznávané skladatele, o čemž svědčí jeho svatojánské lodní hudby (musicae navales), prováděné v letech 1758 – 1771 každoročně na Vltavě poblíž Karlova mostu. Roku 1759, sedmadvacetiletý, se stal kapelníkem v metropolitním chrámu sv. Víta v Praze. Tuto, v tehdejších dobách snad nejvýznamnější funkci v pražském hudebním životě, zastával až do své smrti.

František Xaver Brixi a Bach-Collegium Praha

Brixi patřil přes svůj krátký život k nejplodnějším skladatelům své doby. V tomto smyslu ho můžeme přirovnat snad jen k Mozartovi. Přes jeho význam nebyl do nedávné doby proveden soupis a přesné utřídění jeho skladeb. Této nelehké badatelské činnosti se ujal až Doc. Vladimír Novák, zakladatel a někdejší dirigent souboru Bach-Collegium Praha. Výsledkem jeho dlouholeté práce je souborný katalog děl nejen F. X. Brixiho, ale i celého jeho hudebního rodu. Proto patří Brixiho díla vedle děl J.S.Bacha ke kmenovému repertoáru Bach-Collegia Praha.

Koncert k poctě Františka Xavera Brixiho

Srdečně Vás zveme na koncert, který jsme připravili k 240. výročí úmrtí tohoto významného skladatele. Uskuteční se v neděli 1. května od 20.00 hod. v sále Martinů v Pražském Lichtenštejnském paláci. Do programu koncertu jsme zařadili ukázky z několika oblastí Brixiho tvorby. V úvodu večera zazní Koncert D-dur pro varhany a orchestr (Nov.Xb:4). Jedná se o typickou nástrojovou skladbu 18. století. V této skladbě, obsahující nejenom prvky doznívajícího barokního slohu, ale i výrazné fenomény nastupujícího hudebního klasicismu je part sólových varhan založen převážně na na technice pravé ruky. Orchestrální doprovod tvoří smyčcový soubor a dvě klariny.

V další části programu zazní dvě sólové arie z Brixiho kantáty Opus patheticum de septem doloribus B. V. Mariae (Nov.IX:11). Ta byla určena pro svátek P. Marie sedmibolestné, slavený vždy v pátek před květnou nedělí. Dílo pochází z posledních let Brixiho života a bylo pravděpodobně určeno klášteru pražských benediktinek u sv. Jiří, na jehož hudebních aktivitách se Brixi velmi často podílel. Text alegoricky připomíná všech sedm bolestí P. Marie. V průběhu kantáty se několikrát vystřídá ve shodě se zhudebněným textem základní vážná atmosféra hudby s výrazem melancholické bolesti či vzdálené naděje. Na koncertu zazní druhá část kantáty Larghetto – árie pro sólový tenor a šestá část Andante – árie pro sólový bas. Hlavním bodem programu pak bude velká Brixiho mše Missa solemnis in D „Vyšehradská“ (Nov.Ia:21), zhudebňující úplný text mešního ordinária. Patří mezi typické ukázky Brixiho mešní tvorby, ve které střídá mohutně znějící sborové části s orchestrálními předehrami a mezihrami a s různě koncipovanými úseky, určenými sólovým zpěvním hlasům. Hudební výraz je často gradován použitím polyfonní techniky. Krátká orchestrální předehra, uvádějící zhudebnění textu gloria in excelsis Deo, svojí živostí, pojetím i použitým melodickým materiálem připomíná ranně klasické orchestrální symfonie. Benedictus je komponováno formou sopránové árie, střídající pěveckou virtuozitu s lyricky plynoucí melodikou. Obdobně je pojat i duet altu a tenoru v části Agnus Dei. Sbor se objeví až při zhudebnění prosby dona nobis pacem, které prostou, klasicky jednoduchou formou zakončuje toto významné skladatelovo dílo.

Tato závažná díla komponoval Brixi výhradně k liturgickému provozu. Dnes je bohužel můžeme slyšet jen na koncertech a CD nahrávkách… Věříme, že Vás náš program nejen proto zaujme a přijdete si s námi připomenout osobnost Františka Xavera Brixiho. Více informací naleznete na www.bachcollegium.cz


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)