Rybova Česká mše vánoční ve Stavovském divadle

Více než dvě stě let zaznívá tato vzácná skladba z kůrů českých kostelů o půlnoční k potěše nejen posluchačů, ale i účinkujících a stala se symbolem českých Vánoc.

Dětská opera ukázala dílo v divadelní podobě mezi prostými kulisami, jakoby na české návsi. Osoba samotného skladatele, která se zde v úvodu objeví, hovoří o tom, že skladba bude jistě pěkně provedena v našem kostelíčku a svým gestem naznačí směr, kde na horizontu na návrší prosvítají okénka kostela Povýšení sv. Kříže. Betlémská událost se tak odehrává v reáliích českého venkova.

Opravdovou přitažlivost a dynamičnost pak do představení vkládají postavy zpěváků, pastýřů, Panny Marie a ostatních venkovanů v dobových kostýmech. Nápaditá choreografie, herecké ztvárnění představovaného děje spolu s dokonalým projevem melodické hudby Rybovy vyznělo jednoznačně pro všechny účinkující velmi pochvalně.

Před tímto představením byla zazpívána Koleda Karla Steckera. Při poslechu tohoto pásma jsem se vrátil do dětských let, kdy jsme s mými bratry Vladimírem a Františkem tyto koledy též v dětském sboru zpívali. Tenorový part Rybovy České mše vánoční jsem během svého života mnohokrát zpíval „s radostí, s plesáním, s veselostí, srdcem spokojeným“. Byl jsem tak předsta-vením DOP plně vtažen do atmosféry letošních Vánoc.