Mezinárodní sborový festival A. Dvořáka

V jeho rámci zazněla v prostorách pražských chrámů v interpretaci českých i zahraničních sborů slavná duchovní díla A. Dvořáka a dalších českých i cizích skladatelů. V evangelickém kostele „U Salvátora“ provedl P. Pálka s Libereckým pěveckým sborem Ještěd a Vokálním libereckým sdružením Rosex (sbm. A. Sobotková) Dvořákovo oratorium Stabat mater, v Katedrále sv. Petra a Pavla na Vyšehradě zazněla v podání německého mládežnického sboru Jugendkantorei Hösel za řízení T. Hildebrandta Dvořákova Mše D dur, totéž dílo provedl v Českobratrské modlitebně rovněž Smíšený pěvecký sbor Labyrint Praha (dir. L. Charvátová) a v kostele sv Mikuláše společně americký sbor The Long Island Chinese Chorus a The Jubille Youth Chorale (dir. Celia Yu Ong).

Na dalších společných koncertech festivalových sborů z Bulharska, Německa, Polska a ČR zazněla díla B. M. Černohorského, Z. Lukáše, H. L. Hasslera, C. Debussyho, D. Buxtehudeho, F. Mendelssohna-Bartholdyho, P. I. Čajkovského, S. Rachmaninova, R. Thompsona a dalších zahraničních skladatelů.

Významnou součástí festivalu byl i sborový „workshop“, v němž asi šedesát zpěváků z chrámových i světských sborů z celé Kanady spolu s několika českými zpěváky nastudovalo a pod vedením kanadského sbormistra a dirigenta P. Denta v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí provedlo Dvořákovo Te Deum.

Mezinárodní sborový festival A. Dvořáka byl spojen též se sborovou soutěží, která se uskutečnila v sobotu 26. 6. 2004 v kongresovém sále hotelu Olympik. V kategorii smíšených sborů s povinnou skladbou (A. Dvořák: Dnes do skoku a do písničky z cyklu V přírodě) se představilo porotě celkem šest sborů - po dvou z Bulharska, Polska a ČR. Nejúspěšněji si vedly oba české sbory. Liberecký smíšený sbor Ještěd (sbm. P. Pálka) se umístil jako jediný ve zlatém pásmu a získal i peněžitou prémii ve výši 8 000 Kč. Jeho výkon charakterizoval příjemný, plný, ve všech hlasových skupinách vyrovnaný, někdy však až příliš silný zvuk, transparentní polyfonie (velmi dobré provedení dvojsboru Duo Seraphim J. Galla) a vcelku suverénní intonace. V práci s dynamikou by bylo možno doporučit větší využívání slabších dynamických stupňů, v metricko-rytmické oblasti pak větší vylehčení rytmu.

Zdatně si vedl i Smíšený pěvecký sbor „Janáček“ Jablonec nad Nisou (sbm. V. Valkoun), který se mezi ostatními stříbrnými sbory umístil nejvýše. Z jeho soutěžního programu zaujala zvláště působivá interpretace závěrečné skladby, 1. věty z Gloria J. Ruttera, za brilantního klavírního doprovodu sbormistra. Provedení skladeb Gesualda da Venosy (Tu piangi, o filli mia) a Z. Lukáše (Luxuriosa res z cyklu Parabolae Solomonis) postrádalo ještě větší technickou preciznost, ať již jde o pěveckou techniku nebo intonační přesnost.

Ze zahraničních sborů zaujali nejvíce muzikálně vedení Poznańscy madrygaliści im. Waclawa z Szamotul (Polsko) a bulharský sbor „Zhelezni struni“ Razgrad s velmi dobře provedenou povinnou skladbou a výbornou interpretací závěrečné rytmicky bohaté skladby bulharského autora. Zbývající dva sbory - Komorní sbor „Volantes soni“ Poznaň (Polsko) a Smíšený sbor „Choral“ Sofia (Bulharsko) zařadila porota do bronzového pásma.

V kategorii dětských sborů bez povinné skladby se po odstoupení Dětského sboru „Hvězdička“ Vodňany prezentovaly pouze dva pěvecké kolektivy. Dětský sbor „Leknínek“ ZŠ Heřmanův Městec (sbm. L. Štěpánová) představuje v současné době jistě nadprůměr mezi našimi školními sbory. Děti zpívají s chutí, uvolněně, s dobrou intonací, daří se jim i tříhlasé skladby a cappella. Sbor si vyzpíval zcela zaslouženě stříbrné pásmo.

Poněkud nad současné síly svého Dětského pěveckého sboru „Slavíček“ Praha zvolila jeho soutěžní program sbm. L. Farkačová. Komorní obsazení sboru s velkými věkovými rozdíly mezi zpěváky nedovolilo interpretovat náročné skladby B. Martinů (Zavírání lesa), P. Ebena (Čis něbyl doma z cyklu O vlaštovkách a dívkách) a výběr z Moravských dvojzpěvů A. Dořáka na potřebné technické i umělecké úrovni. Ale sbor, který zařadila porota do bronzového pásma, má jistě dobré předpoklady k dalšímu růstu.

Mezinárodní sborový festival A. Dvořáka 2004 je tedy již historií. I přes komorní charakter jeho soutěže byl rozhodně významným počinem v mozaice akcí připomínajících, že česká hudba je nedílnou a významnou součástí evropské kultury. Nevíme, zda pořadatelé uvažují o jeho dalším pokračování, ale v každém případě jim patří za jejich nápaditou hudební aktivitu upřímný dík.