Pěvecké sdružení Ostrava uvedlo mši zapomenutého autora

V impozantním a velmi důstojném prostředí chrámu se skvělou akustikou zaznělo dílo Antonia Vivaldiho „Laudate Dominum omnes gentes“ a Samuela Scheidta „Puer natus“.

Stěžejním dílem tohoto hudebního večera se stala ostravská premiéra vánoční mše zapomenutého moravského hudebního skladatele období baroka, kantora Josefa Schreiera, rodáka z malebného městečka Dřevohostice, ležícího na středomoravském Hostýnském Záhoří. (Městečko se rozkládá asi šest kilometrů od Bystřice pod Hostýnem a necelých čtrnáct kilometrů od Přerova).

Vedoucí činitelé ostravského pěveckého sboru chtěli zpestřit vánoční koncerty roku 2006 něčím novým, neotřelým, a tak studovali materiály v hudebním oddělení Knihovny Města Ostravy. Objevili zde novou publikaci našeho předního hudebního vědce, emeritního profesora JAMU Jana Trojana Josef Schreier (1718-?): podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora. Tuto knihu, na níž jsem se částečně podílel, vydalo ve sličné úpravě před Vánocemi roku 2005 olomoucké nakladatelství Votobia. Publikace je velmi dobře hodnocena a přijata hudebními odborníky (mimo jiné i předsedkyní České hudební společností v Praze, paní Mílou Smetáčkovou, klavírní virtuoskou Dr. Věrou Lejskovou, profesorem PhDr. Jiřím Sehnalem, CSc. aj.), ale i laickou veřejností.

Text Schreierovy vánoční mše podle slov vedení sboru neodpovídal zcela jejich představám. Spojili se tedy telefonicky a prostřednictvím korespondence s panem profesorem Trojanem a text pak upravili na základě notového materiálu, který jim pan profesor poskytl jako původní notový záznam Schreierova díla, jež jím byl objeven v hudebním archivu kláštera v Rajhradu v roce 1983. S textem se pak ještě obrátili na katedru češtiny Ostravské university, kde jim ochotně vyhověl odborný asistent dr. Pavel Kosek, odborník na starou češtinu.V částech Kyrie a Christe pak upravili délku not podle správné řecké výslovnosti. A tak mohla zaznít Schreierova vánoční mše Missa pastoralis in C boemica, která je plná jasu a radosti z narození Páně, v plné, ničím nerušené kráse.

Pěvecké Sdružení Ostrava podalo velmi pěkný výkon. Bylo skvěle řízeno sbormistrem Josefem Kubenkou. Sopránové sólo excelentně zazpívala Anna Martušková (sólistka operety Národního divadla moravskoslezského v Ostravě), která ochotně zaskočila za onemocnělou sólistku sboru. Neméně kvalitně zpívali i další sólisté: Marie Podmolíková (alt) a v mužském sólovém partu odvedl přesvědčivý výkon Stanislav Kuchař, předseda sboru. Smyčcový orchestr tvořili Marie Korpasová, Samuel Mach, Jana Arátorová a Marta Hujerová, studenti ostravské konzervatoře. Na varhany brilantně hrála Marie Pluhařová.

Přesvědčivý výkon sboru a krásná Schreireova hudba, která po stránce hudebnosti a částečně i v textu vychází z valašského lidového podhoubí, si vynutily i během provedení nadšený potlesk posluchačů, jež byl spontánním vyjádřením nadšení z hodnotného hudebního zážitku.

Chtěl bych tímto poděkovat za milé pozvání ostravského pěveckého sboru. Byl jsem upřímně rád, že jsem premiéru Schreierovy vánoční mše v Ostravě mohl několika větami uvést, a tak alespoň částečně zastoupit svého přítele, pana profesora Jana Trojana, který se pro zdravotní problémy ostravské premiéry nemohl zúčastnit. Odjížděl jsem domů s dobrým pocitem, že dílo našeho rodáka, kantora Josefa Schreiera, které vzniklo téměř o půl století dříve než známá vánoční mše Jakuba Jana Ryby, již jde znovu do světa a naše snaha a obrovské úsilí o jeho vzkříšení nebyly marné. A jak doufám a pevně věřím, Schreierovo dílo již nikdy nebude zapomenuto.