Evropský den hudby v Paláci Bohemia v Olomouci

Udeřila sedmá večerní, a ing. Dušek za velké bouře nad Olomoucí vyplňuje akademickou čtvrthodinku vzpomínkou na historii Evropského dne hudby, jehož myšlenka vznikla ve Francii v roce 1981. Šternberští tradici tohoto svátku poctivě dodržují a na mnoha místech Šternberka tento Den oslavili ve spolupráci s přátelskými sbory ze širokého regionu. Tentokrát oni přijeli za svými přáteli do Olomouce, s nimiž slavili loni.

V nádherném sále Paláce Bohemia, jehož 100. výročí existence bylo připomněl slavnostní koncert v závěru letošního března se nakonec i letos začalo slavnostně. Dva velcí zdejší jubilanti, PhDr. Jaromír Borovička, hudební pedagog a bývalý sólista PSMU a sbormistr a doc. Pavel Majer, sbormistr Hané a Pěveckého sdružení pěvců od Zábřeha na Moravě až po Vsetín. oslavili společných 150 let (v poměru 8:7). Na jejich počest zazněly Smetanovy skladby Slavnostní sbor a Věno. Nádherná akustika údajně nejkrásnějšího sálu na Moravě a spojené sbory dovolily podtrhly monumentální krásu těchto děl. Hlas domova Antonína Tučapského, který své životní jubileum oslaví v příštím roce, v blízké době také oslaví jubileum vyznělo symbolicky.

Šternberský sbor ve své samostatné části pod vedením Tomáše Nikla představil nové úpravy lidových písní z pera Karla Otruby a Petra Řezníčka. Skladby Parlez moi d´amour a Canon de la paix pak byly připomínkou nedávné návštěvy sboru v Alsasku, kde měla úspěch i Lukášova Veselá kopa. V závěru Leoš Friedl s chutí provedl legionářskou píseň Za jeden krásný pohled tvůj v úpravě Jana Šoupala.

Po přestávce se již v sále objevuje očekávaný sbormistr olomouckého sboru Jan Gottwald a ihned zahajuje své vystoupení sborovu znělkou od Jana Klusáka, kterou od roku 1978 pro její obtížnost žádný sbormistr až dosud nenastudoval. Následuje brilantní Křížkovského dar za lásku, z Dvořákova cyklu V přírodě něžně provedené Napadly písně a rozverné a vroucí Dnes do skoku a do písničky. Po méně známém Ránu F. Zrna následovala sbormistrova úprava Stříbrného měsíčku J. Pechy.

Závěrečné srdečné vyzpěvování Halmových slováckých písní se otevřenými okny neslo do vybouřené Olomouce a koncert zakončily Janáčkovy Ukvalské písně v nichž se za úmorného vedra vystřídali všichni dirigenti Bylo to krásné, jako to bývá s hudbou vždy, když se sejdou dobří lidé.