Motýli Šumperk – Prosincové putování (1/2)

14.12. – 17.12. 2005

Budou Vánoce. Letošní koncertní sestava se s většími či menšími obměnami vídá téměř denně, přes týden méně než o víkendech. Se zvyšující se hodnotou prosincového data ve všech sborových batozích přibývají proslulé Halls extra strong – černé, Vincentka je již řazena mezi standardní vybavení. Každý z nás se urputně snaží přes mokré a větrné plískanice zůstat zdráv, nebo si alespoň vybrat svou předvánoční chřipgínu před letošní vídeňskou dortovou třešničkou (viz Rovensko …průměrná tělesná teplota sboru: 37,5°C… přeháním… trošku). Přes všechny kluzké, mokré a studené nástrahy si však téměř nikdo (na truc náhradníkům) letošní zimní zájezd s trasou Želechovice-Zlín-Otrokovice-Ebreichsdorf-Vídeň nenechá ujít, a tak…



Hanka Kucharčíková, pondělí 9. ledna 2006
Magazín > Sborový život

Želechovice

Náš („Náš“) zářivě bílý autobus s vosičkou, co je prý sršeň (…ccc), nás znovu přijal pod svá ochranná křídla. Venku panuje vlezlé šero, uvnitř klidné teplé majestátné zelenavé přítmí, spousty čerstvých i vzdálenějších zájezdových vzpomínek sálají z  šedavých potahů, interiér zkrátka vzbuzuje úctu…, nikdo si tudíž nedovolí opustit autobus v jiném stavu (než jsme jej nalezli dnes krátce po poledni). Tmavé ospalé počasí a tolik známý přívětivý zvuk motoru téměř okamžitě hatí všechny autobusové plány……….

Chvíli po nenásilném buzení zkoušíme v nám již z loňska známé vesničce, kde na sebe lidé nedovedou být zlí, v Želechovicích. Unikátní koláčky připravené k naší nesmírné radosti kouzelnými tetičkami, které už dávno nejsou jen tetičkami Tomášovými, mizí z talířků na faře kosmickou rychlostí…

Koncertem proplouváme tak jaksi poklidně, bez křeče, v prostředí, které z nevysvětlitelného důvodu není tolik cizí, v prostředí, kde posluchači chtějí prožít radost z toho co poslouchají, a tak ji prožívají…. Za zmínku stojí Truvérská mše, jež nám samým vytřela zrak. Byla-li by tato naše sborová stařenka člověkem, jistě by jí náležela hodnost zasloužilého umělce. Dlužno podotknouti, že ne všechny tituly zazněly v požadované čistotě a lesku, chudák Cesta byla dnes ušlapanější než kdy jindy, ale na celkovém pěkném dojmu to myslím nic nezměnilo.

Ve staronových rodinách se nám dostává téměř neuvěřitelné péče, hostitelé horlivě ze všech koutů snášejí vše, co nám jen na očích vidí, i to, co tam nevidí, a to takovou rychlostí, že se červené až za ušima ani nestačíme bránit. Zkrátka se ráno (každý obtěžkán dvěma až třemi zavazadly se „svačinkou“ na cestu) opravdu neradi loučíme.

Následuje velmi ospalá zkouška, která se k životu probouzí až s růžováckými koledami. No prosím, takové vypalovačky Hlavní sbor nikdy nedostane (?!), …s rolničkama (!).

Před dnešními koncerty pro školy jsme snad ani nestihli mít známé smíšené pocity (budou poslouchat?, nebudou?), někdy je lepší nepřemýšlet. I nezletilé publikum nás totiž přijalo velmi mile, patří to nejspíše k povaze všech místních. Mladší skupina dětí nižšího stupně se nechala do poslechu vtáhnout tradičně rychleji než jejich starší kolegové z druhého koncertu. V tomto budou malé děti jako posluchači vždy průhlednější, jejich odzbrojující spontánnost nenechá nikoho na pochybách. Proto poté, když jeden drobný prvňáček k hrůze své rázem zrudlé pedagožky neudržel rozbouřené emoce na uzdě a začal při flétnové mezihře Tohoto malého děťátka v uličce předvádět bláznivé taneční disko kreace, mohu s úlevou prohlásit: „Ano, povedlo se.“ Doufám jen, že i věkem zkušenější skupina lehce kladoucí odpor při společném zpěvu došla nakonec ke stejnému závěru a náš delikátní oběd v jejich vlastní školní jídelně považovala za zasloužený.

Zlín

Je to tady, jedeme nakupovat. Míjíme stovky stále stejných „Baťových“ cihlových domečků, vysoké budovy univerzit a hotelů, dlouhé haly někdejších obuvnických závodů dnes hojně využívané firmami všeho druhu a nakonec (srdce mnohých opravdu zaplesalo nad tou nádherou) parkujeme před obrovským zlínským nákupním centrem. Po několika hodinách se naše uondaná (ale spokojená) skupinka vrací s plnými taškami. …Já mám bonboniéru pro naši nejmilejší sborovou kadeřnici Miriam a 10 zbrusu nových prázdných CD,…asi jsem se měla narodit jako chlapec…?

Další putování stáčíme na Jižní Svahy, kde nás v moderním salesiánském kostele čeká už čtvrtý koncert naší cesty. Tyto nové kostely vyzařují atmosféru velmi vzdálenou kostelům běžným. Spousta světla činí obrovskou prostoru člověku přístupnější. Chybí obrazy, sochy, koberce,… S trochou fantazie můžeme soudit pokojovou teplotu,…

Po zbodnutí pravděpodobně stále ještě želechovického koláčku ke svačině jsme kvůli podvečerní mši uklizeni do příjemného klidného prostředí zdejšího klubu pro mládež, který se nachází v suterénu kostela (jinde tomu říkají katakomby). S opatrností nám vlastní okamžitě využíváme všech zdejších lákadel, kupříkladu kulečníku, ping-pongového stolu, spousty deskových her ve skříni za vitrínou,… Polstrovaná křesílka po obvodu místnosti přímo vyzývají ke klábosivému posezení nad horkou čokoládou prodávanou u barového pultíku hned vedle……… Skoro se nám na ten koncert nechce, to je to zatraceně zrádné sladké nicnedělání.

Jakmile však stojíme v modrém tentokrát na třech schůdcích, prvotní zdánlivá nechuť je ta tam. Ano, tohle publikum poznáváme, již z minula si rozumíme znamenitě. Na výsluní bych dnes povznesla všechny tři Michny, protože ti se prostě povedli, a to kvůli Helence (a nesmažu to a ne a ne!). Zážitek se zvony, do jejichž utichajícího zvuku zaznívají naše první tóny, bude bezesporu patřit mezi ty, jež se pro svou záhadnou krásu nezapomínají. Stejně jako nikdo z nás nezapomene na velká slova pana faráře, která, ač samochválu nepěstuji, za zaznamenání alespoň zprostředkovaně stojí: „ Při dnešním koncertu jsem si jaksi vzpomněl na onoho chlapce, který se svých rodičů ptal, jestli bude mít v nebi také pejska. Dostalo se mu moudré odpovědi, že pokud je pejsek tím, co jej činí šťastným, jistě v nebi bude. Pokud je to opravdu tak, doufám, že my všichni v nebi potkáme Motýly ze Šumperka.“...To jsou ty chvíle, kdy lituju všechny, kteří sborem neprošli.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)