20 let Unie českých pěveckých sborů (2/7)

z almanachu vydaného v roce 1989

Pěvectvo cítilo vždy potřebu sdružit se ve větší celek. Z původní Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských (1868) vznikla Ústřední jednota zpěváckých spolků českoslovanských (1900), pak Pěvecká obec československá (1919), konečně Pěvecká obec česká (1939), jež působila do roku 1951. Tzv. Soběslavským plánem (1952) byla samostatnost spolků zrušena, pěvecké sbory se napojovaly na různé zřizovatele, bohužel, také jich mnoho zaniklo. Pocit sounáležitosti pak nahrazovalo Sdružení pěveckých sborů, které sdružovalo sborová tělesa nejen v českých zemích, ale i na Slovensku. Tato organizace neprojevovala zvláštní životaschopnost pro rozdílnost názorů na její funkci. Stavěly se vzdušné zámky, odtrženy od základny sborů. Vznikem federativního státu Sdružení pěveckých sborů prakticky zaniklo.



Zbyněk Mrkos, neděle 2. října 2005
Magazín > Historie

Závěrečný koncert I. Mezinárodního pěveckého týdne Tábor 1984 ve Smetanově síni v Praze.

A zde byla vlastně historická nutnost nahradit dřívější organizace novou, která by byla nejen životaschopná, ale také by o pěvectvu věděla. Tak vznikla v českých zemích Unie českých pěveckých sborů. Z nadšené práce řady jednotlivců, z touhy sdružit se ke společné práci. Po krizovém období politického života se dává do pohybu v novém politickém a organizačním výhledu příprava sborové organizace. Byla to práce velmi náročná. Již v květnu 1968 u příležitosti 100. výročí Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských se sešlo plénum českého výboru Sdružení pěveckých sborů s bývalými zástupci Pěvecké obce české a zahájilo pracovní přípravy ke vzniku nové organizace. Duší práce byl pražský sbormistr dr. Rudolf Fikerle. V novém společenskopolitickém životě se plně rozbíhá přípravná činnost. Dne 26. dubna 1969 se sešla ustavující konference nové organizace, byl zvolen hlavní výbor a schválen název Unie českých pěveckých sborů (navrhl dr. Zbyněk Mrkos) proto, aby byl odlišný od názvů dosavadních svazů a dobře přeložitelný do jiných jazyků. Byly rovněž vyjasněny hlavní úkoly práce. Nejdůležitější bylo vytvořit evidenci pěveckých sborů. Zpočátku byly sbory zapisovány tak, jak o nich kdo věděl či se o nich dozvěděl od jiných sborů. V té době neexistovala žádná kartotéka sborů (ve Sdružení pěveckých sborů byla tato základní organizační věc některými členy výboru považována za nepodstatnou). Přípravný výbor UČPS si však byl vědom, že napřed musí vědět, s kým má co činit a teprve potom je možné pro sbory pracovat. To byl jeden z nejtěžších úkolů. Zde patří dík Norbertu Muzikantovi z Vysokého Mýta, který se tohoto úkolu ujal a jako matrikář UČPS jej provedl dokonale.

Dále byly vypracovány stanovy UČPS, předloženy k posouzení příslušným orgánům a v závěru schváleny ministerstvem vnitra ČSR pod čj. VS/3-226/69 ze dne 14. 7. 1969. Tím okamžikem začala Unie působit podle právních předpisů. Dne 29. 11. 1969 se uskutečnila 1. porada výboru, kde bylo mj. přistoupeno k vytvoření jednotlivých oblastí UČPS. Nemohli jsme se nazývat krajskými, protože jsme zatím netušili množství členských sborů a počítali jsme s eventualitou sdružit sbory třeba dvou krajů v jednu oblast nebo naopak vytvořit v kraji oblasti dvě. Praxe však ukázala, že nejjednodušší je ponechat oblasti v regionu svých krajů. Rovněž byl schválen text legitimací UČPS, členství bylo od počátku rozděleno na kolektivní a individuální. Ihned vypracován byl také jednací řád (hlavně zásluhou Arnošta Onderky z Ostravy) a spolu se stanovami se stal hlavním vodítkem práce Unie.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)