20 let Unie českých pěveckých sborů (1/7)

z almanachu vydaného v roce 1989

Nechce se mi ani věřit, že uběhlo 20 let od založení Unie českých pěveckých sborů; zájmové organizace, která sdružuje neprofesionální pěvce celé ČSR. Žádný jednotlivec by se neodvážil postavit sám na pódium a zazpívat před obecenstvem, ve sboru se však cítí pevný a je vydatným článkem celku. Cítí ke svému tělesu zvláštní poměr, který jej nutí obětovat čas a mnohdy i finanční náklady, cítí příslušnost k celku, který žije a dýchá jedním životem, krásou sborového zpěvu. Je to taková pěvecká rodina, kde se navzájem všichni podporují a dělají dobrou věc. Všechny sbory se sdružují v organizaci, která pečuje o jejich rozvoj, stará se podle svých možností o jejich uplatnění a vytváří tak celonárodní rodinu, jejíž význam pro českou kulturu a život v našem státě je bez pochyb.



Zbyněk Mrkos, sobota 24. září 2005
Magazín > Historie

Pěvecké sdružení moravských učitelů

Právě ona příslušnost k velkému kolektivu je tím povznášejícím pocitem, který se projevuje při velkých vystoupeních. „Jsem členem něčeho velikého, jsem účastníkem velké věci“ - to by mohlo být credem každého sborového zpěváka. Radost z vlastního pěveckého projevu ve sboru se přenáší i do obecenstva a je nespornou vysokou kulturní hodnotou, což bylo mnohokrát konstatováno i na nejvyšších místech. Čili je možné říci, že práce UČPS má smysl, že vychovává esteticky nejen jednotlivce, ale i široké masy posluchačů. Tuto funkci měl však hromadný zpěv vždycky.

My v našem národě máme obrovskou tradici. Jen vzpomeňme, jak mohutně působil společný zpěv husitů, obracející na útěk nepřátelská vojska; v historii máme doklady působení literátských bratrstev, která se sdružovala k společnému pěveckému projevu a nemenší význam měla i doba obrozenecká minulého století, kde zpěv měl obrovskou úlohu.

Po dlouhé době absolutismu minulého století nastalo velké uvolnění vydáním sdružovacího dekretu. V šedesátých letech 19. století vznikaly četné spolky, jejichž základ byl pěvecký, tehdy tedy „zpěvácké“ spolky, někdy kombinované jako čtenářskopěvecký spolek apod. Český živel se začíná sjednocovat, zpěvem sdružovat, a to nejen ve městech, ale i na českém venkově. Vždyť v dnešní době mají mnohé sbory za sebou oslavy více jak 120 letého trvání!

Pěvecká aktivita zákonitě vyvolávala tvorbu, jež se zpočátku věnovala hlavně úpravám lidových písní, ale vznikaly i skladby nové. Přesto měl sborový zpěv účel převážně spolčovací, podporu českého cítění jako společenskou funkci. Dokládají to i četné spolkové výlety s praporem, bály a jiné společenské události. Když se tehdy prováděla závažná hudební díla nejen a capella, ale i kantátová a oratoria, kvalita zpěvu byla opravdu v dobrém slova smyslu „obrozenecká“. I když v čele spolků stály vynikající osobnosti, přece jen účel světí prostředky.

Zlom nastává krátce po přelomu století, kdy v Kroměříži zakládá prof. Ferdinand Vach mužský sbor, sdružený z jeho studentů pedagogického oddělení. Zde vzniká zárodek Pěveckého sdružení moravských učitelů. Vachova práce ve sborovém hnutí znamenala úplnou revoluci. Soustředění na přesný zápis partitury, dokonalý zvuk a výraz, zpěv zpaměti, samostatná příprava pěvců před zkouškami – to byla Vachova kritéria, jimiž velmi prudce zvýšil kvalitu sborového projevu. Na to ihned reagovali skladatelé, kupř. Leoš Janáček psal pro PSMU nádherné, ale obtížné sbory, které by byly za dřívějších časů neproveditelné. Tím byly dány základy interpretační náročnosti, které jsou dodnes směrnicemi pro úspěšnou sborovou práci. Nastala nová éra sborového zpěvu, éra, která vydobyla českým sborům úspěchy ve světě. Je tedy na dnešní generaci přidržet se Vachových dispozic a nejen udržovat, ale i rozvíjet krásu sborového zpěvu.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)