Leoš Janáček

3. července 1854 (Hukvaldy) – 12. srpna 1928 (Moravská Ostrava)

...



redakce, sobota 1. ledna 2005
Magazín > Naši skladatelé

Leoš Janáček se narodil dne 3. července 1854 na Hukvaldech z učitelské a muzikantské rodiny. Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti (1859–1856), kde záhy poznal nejen přírodní krásy, ale i tvrdý život lašského kraje. Zásluhou Pavla Křížkovského, bývalého žáka a příznivce Janáčkova otce, byl přijat v létě r. 1865 za fundatistu starobrněnského kláštera na Starém Brně. V klášterním ovzduší se jeho vzdorný a nepoddajný duch utvrdil v národním vědomí a zde také vyšlehly prvé plaménky jeho budoucí lásky k slovanskému východu. Pod vedením Pavla Křížkovského získal přísné hudební školení. Studoval na starobrněnské městské reálce (1866–69), později na učitelském ústavě, kde r. 1872 absolvoval. Téhož roku byl na tomto ústavě jmenován výpomocným učitelem a současné vyučoval hudbě na cvičné škole. V letech 1873–84 poslouchal přednášky Antonína Matzenauera z české řeči a literatury na tehdejší moravské zemské akademii. V Brně složil r. 1874 také zkoušku způsobilosti z historicko-jazykového oboru pro obecné a měšťanské školy. V hudebních studiích pokračoval (1874–75) na pražské varhanické škole u Fr. Blažka a Fr. Zd. Skuherského. Po státní zkoušce ze zpěvu, klavíru a varhan (1875) byl r. 1876 jmenován prozatímním učitelem hudby na učitelském ústavě v Brně.

Sbormistrovskou činnost zahájil r. 1872 v řemeslnické besedě Svatopluk, kde setrval až do října 1876. Po odchodu P. Křížkovského do Olomouce r.1872 zastupoval ho na kůru starobrněnského klášterního kostela a v této funkci setrval až do r. 1885. V letech 1876–88 s dvouletou přestávkou řídil Besedu brněnskou a upozornil na sebe jako znamenitý a temperamentní dirigent. Navázal tu na tradici Křížkovského a vedl spolkový sbor k velkým reprodukčním úkolům. Neklidný a teoreticky zvídavý duch Janáčkův, který již tehdy projevuje zvýšený zájem o hudebně estetické problémy, nemohl se spokojit s úzkými obzory brněnského prostředí. Janáček touží po úplném vzdělání hudebníka a proto odchází na konzervatoř do Lipska (1879–1880) a do Vidně (1880). Po návratu ze studií v cizině byl jmenován skutečným učitelem hudby na učitelském ústavě (1880), kde působil až do r. 1904. V letech 1886–1902 vyučoval též zpěv na nižším gymnasiu na Starém Brně. V tehdejší své rozsáhlé a všestranné hudební činnosti se jeví jako nadšený vyznavač díla Dvořákova, k jehož soustavnému moravskému kultu položil pevné a trvalé základy. Po ustavení Jednoty na zvelebení církevní hudby na Moravě, která založila varhanickou školu v Brně, byl jmenován (1881) jejím ředitelem a zůstal jím až do 31. srpna 1919; jeho přičiněním byl ústav přeměněn na konzervatoř. Zde rozvinul osobitou a všestranně bohatou pedagogickou činnost a šířil své osobité teoretické názory. Uplatňoval je také ve své kritické činnosti, jmenovitě v Hudebních listech, jež vydával v letech 1884–1888. Byl činný nejen jako skladatel, pozornost vzbudil svéráznými literárními črtami a hudebné teoretickými spisy, v nichž publikoval výsledky svého studia umělé a lidové hudby. Vybudoval teorii, která usilovala geneticky vyvodit vznik melodie a rytmu z nápěvků mluvy. Janáčkova nápěvková teorie se stala východiskem i zdrojem jeho hudebně-dramatického slohu.

S dialektologem Fr. Bartošem se věnoval soustavnému studiu a sběru moravské lidové písně a byl uznáván jako přední znalec moravského hudebního lidopisu. S Martinem Zemanem sestavil na pražské Jubilejní výstavě (1891) slováckou kapelu a r. 1895 stál v čele moravského pracovního odboru pro Národopisnou výstavu v Praze, na níž předvedl s Lucií Bakešovou moravské tance. Za zásluhy o moravskou lidovou píseň byl zvolen předsedou pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku (1905) a po převratu (1918) předsedou moravského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň. Poměrně záhy rozvinul široce založenou činnost organizační, národně buditelskou a hudebné výchovnou. R. 1898 utvořil v Brně kruh pro udržování symfonického orchestru a podílel se na vzniku hudebního odboru Klubu přátel uměni v Brně, jehož byl od r. 1910 předsedou. Usiloval o uměleckou očistu brněnského Národního divadla, rusofilské sklony projevil jako tvůrce a předseda Ruského kroužku. Vedl kursy ruštiny, navštívil třikrát Rusko (1896 a 1902), zasáhl do příprav ke všeruské výstavě v Petrohradě (1903) a svou dceru Olgu (†1903) poslal na studia ruštiny ke svému petrohradskému bratru Františkovi. Po státním převratu jmenován profesorem mistrovské školy pražské konzervatoře (1919), členem hudebního poradního sboru při ministerstvu školství a národní osvěty, členem České akademie (1912), Pruské akademie umění (1927), dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně (1928), předsedou Klubu moravských skladatelů (1919), členem většiny významných českých hudebních spolků a korporací, konzervátorem hudebních památek atd. Jeho stěžejní díla byla poctěna národními cenami nebo cenami České akademie. Masarykova univerzita v Brně udělila Leoši Janáčkovi čestný doktorát filosofie (1925) jako jednu z nejvyšších poct za jeho celoživotní tvůrčí odkaz. V Hukvaldech na jeho rodném domě mu byla odhalena pamětní deska a na Štramberku postaven pomník. Leoš Janáček zemřel 12. srpna v Kleinově sanatoriu v Moravské Ostravě r. 1928.

Sborová tvorba

Mše

Mše

komponováno: ?1872-5

Ztraceno.

Benedictus

Moteto pro smíšené hlasy a varhany.

Sborník z pražských studií.

1875

Sanctus

komponováno: 1879.

Ztraceno.

Mše Es dur

komponováno: 1908

Nedokončeno.

Glagolská mše / Mša glagolskaja

pro sólisty, smíšený sbor, varhany a orchestr na staroslověnský mešní text.

(1. Úvod, 2. Gospodi pomiluj, 3. Slava, 4. Věruju, 5. Svet, 6. Blagoslovljen, 7. Agněče božij, 8. Dohra. Sólo varhan. Intrády)

komponováno: 1926- 27

Premiéra 5.12.1927 Brno, J. přítomen.

Kantáty

Sivý sokol zaletěl

kantáta pro smíšený sbor a orchestr na text básně Svatopluka Čecha

komponováno: 1890

Premiéra: 1890?, Brno.

Hospodine!

Kantáta pro sóla, smíšený sbor a instr. doprovod.

1 verze pro sólisty, smíšený dvojsbor, dechové nástroje, harfu a varhany. Komponováno nejpozději 1896.

2. verze pro sólisty, smíšený sbor, dechové nástroje, harfu a varhany. Komponováno nejpozději 1896.

Premiéra 1. verze: 19. 4. 1896 Brno, řídil L. Janáček.

Amarus

Kantáta pro sólisty, smíšený sbor a orchestr na text stejnojmenné básně Jaroslava Vrchlického

(1. Moderato, 2. Andante, 3. Moderato, 4. Adagio, 5. Epilog. Smuteční pochod, marche funebre.)

komponováno: 1897, 1901, 1906

Premiéra:

pouze Epilog–20.3.1898, Brno, řídil L. Janáček

bez Epilogu: 2. 12. 1900, Kroměříž, řídil L. Janáček

celá kantáta: 25. 2. 1912, Brno.

Otče náš

kantáta inspirovaná cyklem obrazů polského malíře Józefa Męciny-Krzesze

1. verze: 1901–pro sólový tenor, smíšený sbor a klavír / harmonium

2. verze 1906–pro tenor sólo, smíšený sbor, harfu a varhany.

Premiéra:

1. verze: Brno, 15. 6. 1901 jako živé obrazy–scénické provedení v ND Brno

2. verze: Praha, 18. 11. 1906 -koncertní provedení, J. přítomen.

Elegie na smrt dcery Olgy

komorní kantáta pro sólový tenor, smíšené hlasy a klavír na slova Marie N. Veverici.

komponováno: 1903

Premiéra: Brno, 20. 12. 1930.

Na Soláni čarták

Kantáta pro tenor, mužský sbor a orchestr na slova básně M. Kunerta.

l. verze 1911, premiéra 23. 3. 1912 Prostějov

2. verze 1920, premiéra 19. 10 1924 Brno, J. přítomen

Věčné evangelium

'Legenda ' pro sólový soprán, tenor, smíšený sbor a orchestr na text stejnojmenné básně Jaroslava Vrchlického.

(1. Con moto, 2. Adagio, 3. Con moto, 4. Andante)

komponováno: 1913-14

Premiéra 5.2.1917 Praha, J. přítomen

Smíšené sbory

Komáři se ženili

Úprava lidové písně pro smíšený sbor a orchestr

komponováno: 1891

Premiéra: Brno, 20.11 1892, řídil L.J.

Zelené sem seła

Úprava lidové písně pro smíšený sbor a orchestr

verze 1892–premiéra 20. 11 1892 Brno, řídil L. Janáček

verze 1897–?

Keď zme šli na hody

Úprava lidové písně pro smíšený sbor a orchestr.

Zařazeno do nikdy nerealizovaného cyklu České tance. 1 Suita. Stejný nápět a text v klavírní úpravě zařazen (jako. č. 17. Sedlácká) do Národních tanců na Moravě ( 1888-89).

komponováno do 1893

Graduale "Speciosus forma"

[Graduale "Krásnější jsi podobou nad syny lidské"]

Moteto pro smíšené hlasy a varhany. – › Sborník z pražských studií.

komponováno: 1874

Introitus in festo Ss. Nominis Jesu

[Introit ke svátku Nejsvětějšího Jména Ježíš]

Moteto pro smíšené hlasy a varhany.

Sborník z pražských studií.

komponováno: 1875

Exaudi Deus [1]

[Vyslyš, Bože (1)]

Moteto pro smíšené hlasy a varhany.

Sborník z pražských studií.

komponováno: 1875

Exaudi Deus [2]

[Vyslyš, Bože (2)]

Moteto pro smíšené hlasy

Sborník z pražských studií.

komponováno: 1875

Communio "Fidelis servus"

[Communio "Věrný služebník a opatrný"]

Moteto pro smíšené hlasy

komponováno: 1875

Regnum mundi

[Království světa]

Moteto pro smíšené hlasy

komponováno: 1875-78

Exsurge Domine

[Povstaň Pane]

Moteto pro smíšené hlasy

komponováno: 1875-79

Graduale in festo purificationis BVM "Suscepimus"

[Graduale k slavnosti Uvedení Páně do chrámu "Přijali jsme, Bože"]

Moteto pro smíšené hlasy

komponováno: 1875? -79

Slavnostní sbor

[k položení základního kamene Ústavu ku vzdělání učitelů]

pro sólový mužský kvartet, mužský a ženský sbor na text Karla Kučery.

komponováno: 1877

Premiéra: Brno, 15. 7. 1877, řídil L. Janáček.

Píseň v jeseni

Smíšený sbor (z cyklu Tři smíšené sbory) na text Jaroslava Vrchlického.

komponováno: 1880

Premiéra: Brno, 12. 12. 1880, řídil L. Janáček

Kačena divoká

Smíšený sbor (z cyklu Tři smíšené sbory) na text lidové písně.

komponováno: 1885

Premiéra: Brno, 17.3.1901, řídil L. Janáček

Naše píseň

Smíšený sbor (z cyklu Tři smíšené sbory) na text básně Svatopluka Čecha

komponováno: 1890

Premiéra: Brno, 11.12.1930

Už je slúnko z téj hory ven

Sbor pro sólový baryton, smíšené hlasy a klavír na text lidové písně.

komponováno: 1894

Premiéra: Brno, 13. 5. 1894, řídil L. Janáček

Ukvalské písně

Úpravy lidových písní pro smíšený sbor

(1. Ondraš, Ondraš!, 2. Ty ukvałsky kosteličku!, 3. Ny tych fojtovych łukach, 4. Ty ukvałsky kosteličku, hej!, 5. Pan Buh vam zapłať!, 6. Fojtova Hanka)

Text a nápěv hukvaldské lidová píseň a poezie.

komponováno: 1899

Premiéra: Hukvaldy 3.7.1944 ( č. 1,3,4, 6)

kompletní soubor: Frýdek-Místek, 25.5.1948

Zdrávas Maria

První verze pro tenor, smíšený sbor, housle a varhany

Druhá verze pro tenor nebo soprán, housle a klavír (nebo varhany)

komponováno: 1904

Říkadla

[1] Osm písní pro jeden až tři mezzo-soprány, klarinet a klavír (tzv. malá verze)

(1. Leze krtek podle meze, 2. Karel do pekla zajel, 3. Franta rasů, hrál na basu, 4. Dělám, dělám kázání, 5. Hó, hó, krávy dó , 6. Koza bílá hrušky sbírá, 7. Vašek, pašek, bubeník, 8. Frantíku, Frantíku)

[2] Úvod a 18 písní pro devět hlasů a deset nástrojů ( tzv. větší verze)

(1. Úvod, 2. Řípa se vdávala, 3. Není lepší jako z jara, 4. Leze krtek podle meze, 5. Karel do pekla zajel, 6. Roztrhané kalhoty, 7. Franta rasů, hrál na basu, 8. Náš pes, náš pes, 9. Dělám, dělám kázání, 10. Stará bába čarovala, 11. Hó, hó, krávy dó, 12. Moje žena malučičká, 13. Bába leze do bezu, 14. Koza bílá hrušky sbírá, 15. Němec brouk, hrnce tlouk, 16. Koza leží na seně, 17. Vašek, pašek, bubeník, 18. Frantíku, Frantíku, 19. Seděl medviď na kolodi)

komponováno: 1925, 1926.

Mužské sbory

Orání

Mužský sbor na text lidové písně

komponováno: 1873

Premiéra 27. 4. 1973, řídil L. Janáček – › název Čtyři lidové mužské sbory na slova národních písní a E. Krásnohorské, též Tři písně.

Ženich vnucený

Ztracený sbor

Válečná

1 verze : Mužský sbor na neznámý text.

komponováno: 1873

2. verze: Válečná: k svěcení praporu

Mužský sbor na neznámý text s doprovodem trubky, tří trombónů a klavíru.

komponováno: 1873

Premiéra ( 2. verze): 5. 7. 1873 Brno, řídil L. Janáček

Nestálost lásky

Mužský sbor na text lidové písně.

komponováno: 1873

Premiéra 9. 11. 1873 Brno, řídil L. Janáček – › název Tři mužské sbory, též Tři písně

Divím se milému

Mužský sbor na lidový? text neznámého původu.

komponováno: 1873-6

Premiéra : ? – › název Ohlas národních písní

Vínek stonulý

Mužský sbor na text lidové písně.

komponováno: 1873-6

Premiéra: ? – › Ohlas národních písní

Osamělá bez těchy

Mužský sbor na text slovenské lidové písně.

komponováno: 1874, revize 1898, 1925

Premiéra: Brno, 14.3.1874 Brno, řídil L. Janáček – › název Tři písně, též Tři mužské sbory.

Láska opravdivá

Mužský sbor na text slovenské lidové písně.

1876

Premiéra: Brno, 23.1.1876, řídil L. Janáček; – › název Ohlas národních písní též Tři popěvky.

Osudu neujdeš

Mužský sbor na text srbské lidové písně.

komponováno: 1876?

Premiéra: Brno, 1878?; – › název Tři mužské sbory

Zpěvná duma

Mužský sbor na text Fr. L. Čelakovského.

komponováno: 1876

Premiéra: Brno, 3.4.1876, řídil L. Janáček.

Na košatej jedli dva holubi seďá

Mužský sbor na text lidové písně.

komponováno: 1876?

Premiéra: Praha, 1.12.1957.

Slavnostní sbor

ku svěcení nové budovy c. k. slovanského ústavu ku vzdělání učitelů v Brně Sbor pro sólový baryton, mužské hlasy a klavír na text Karla Kučery ?

komponováno: 1878?

Premiéra: Brno, 15.9.1878, řídil L. Janáček.

Na prievoze

Mužský sbor na text slovenské lidové písně.

komponováno: 1880-84?

Premiéra: Praha, 1. 12. 1957.

Ave Maria

Mužský sbor na text veršovaného dramatu Lorda Byrona " Dona Juan".

komponováno: 1883

Premiéra: ?

Čtveřice mužských sborů

(1. Výhrůzka (na text lidové písně), 2. Ó lásko (na text lidové písně), 3. Ach, vojna, vojna (na text lidové písně), 4. Krásné oči tvé (na text básně Jaroslava Tichého))

komponováno: 1885

Premiéra (jednotlivých sborů):

č. 2. a 3. : Brno, 14. 11. 1886, Brno, řídil L. Janáček

č. 1.: Brno, 23. 5.1889

č. 4.: Plzeň, 26. 5. 1906

3 sbory mužské

(1. Loučení (na text Elišky Krásnohorské), 2. Holubička (na text Elišky Krásnohorské), 3. Žárlivec (na text lidové písně))

komponováno: 1888

Premiéra ( jednotlivých sborů):

č. 3.: Vizovice, 9. 4. 1941

č. 1. a 2. : Přerov, 1.9. 1956

Což ta naše bříza

Mužský sbor na text Elišky Krásnohorské.

komponováno: 1893

Premiéra: Brno, 21. 5. 1893; – › název Čtyři lidové mužské sbory

Odpočiň si

"Smuteční sbor" pro mužské hlasy na text Františka Sušila.

komponováno: 1894?

Premiéra: Brno, 1. 11. 1894, řídil L. Janáček

Slavnostní sbor

[k svěcení praporu Svatojosefské jednoty] pro mužské hlasy na text Vladimíra Šťastného.

komponováno: 1897-98

Premiéra: Brno, 24. 4, 1898, řídil L. Janáček.

Čtvero mužských sborů moravských

(1. Dež viš (na text hanácké písně ze sbírky O. Přikryla), 1900; 2. Komáři (na text lidové písně), 1906; 3. Klekánica (na text hanácké písně O. Přikryla), 1900; 4. Rozloučení (na text lidové písně), 1906)

Premiéra ( jednotlivých sborů):

č. 1., 3. : Přerov, 26. 11 1905, J. přítomen

č. 2.: Vyškov 5.2. 1907

č. 4, Brno, 23. 2. 1908

Constitues

[Ustanovíš je za knížata]

Moteto pro mužské hlasy a varhany

komponováno: 1903

Veni Sancte Spiritus

[Svatý Duchu, sestup k nám]

Moteto pro mužské hlasy

komponováno: 1903

Vínek

Mužský sbor na text a nápěv lidové písně.

komponováno: 1904-06

Premiéra: Brno, 17. 10. 1925; – › název Čtyři lidové mužské sbory

Kantor Halfar

Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče.

komponováno: 1906

Premiéra: Plzeň, 27. 5. 1911.

Maryčka Magdónova [1]

Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče.

komponováno: 1906

Premiéra: neznámá

Maryčka Magdónova [2]

Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče.

komponováno: 1907

Premiéra: Prostějov, 12. 4. 1908. J. přítomen.

70. 000 (Sedmdesát tisíc)

Mužský sbor na stejnojmennou báseň Petra Bezruče

komponováno: 1909, revize 1912

Premiéra: Benešov u Prahy, 25. 3. 1914.

5 národních písní

26 balad lidových

Úpravy lidových písní pro sólový tenor, mužský sbor a klavír nebo harmonium.

(1. Išly panny na jahody, 2. V tom velickém poli, 3. Proč kalino, neprokvétáš?, 4. Putovali hudci, 5. A byl jeden zeman)

komponováno: 1912?, 1916-17

Premiéra: Brno, 1934;

celek tvoří : Lidová nokturna (balady II.), 6 národních písní, jež zpívala Eva Gabel (balady I.), Písně detvanské (balady III.)

Perina

Mužský sbor na lidový text a nápěv

komponováno: 1914

Premiéra: Brno, 17. 10, 1925;

Čtyři lidové mužské sbory.

Česká legie

Mužský sbor na text básně Antonína Horáka

komponováno: 1918

Premiéra: Kroměříž, 26. 9. 1920

Potulný šílenec

Mužský sbor se sopránovým sólem na text básně Rabindranátha Thákura ( v překladu F. Baleje).

komponováno: 1922

Premiéra: Rosice u Brna, 21. 9. 1924.

Naše vlajka

Mužský sbor s dvěma sólovými soprány na text básně Františka Serafínského-Procházky

komponováno: 1925-26

Premiéra: Přerov, 16. 10. 1926.

Sbor při kladení základního kamene

Masarykovy university v Brně mužský sbor na slova básně Antonína Trýba

komponováno: 1928

Premiéra: Brno, 9. 6. 1928 za přítomnosti L. Janáčka a prezidenta T.G. Masaryka.

Pensistům učitelům po 50 letech maturit

1928

Nedokončeno.

Ženské sbory

Vlčí stopa

Ženský sbor s klavírem na text stejnojmenné básně Jaroslava Vrchlického.

komponováno: 1916

Premiéra: Nová Paka, 18. 8. 1916.

Hradčanské písničky

Tři sbory pro sólový soprán, ženské hlasy, flétnu a harfu na texty básní Františka Serafinského-Procházky.

(1. Zlatá ulička, 2. Plačící fontána, 3. Belveder)

komponováno: 1916

Premiéra:

č. 1. : Praha, 36. 12, 1916;

č. 3. : Brno, 24. 11. 1918, J. přítomen;

jako celek: Praha, 11. 5. 1923, J. přítomen.

Kašpar Rucký

pro soprán sólo, sólový kvartet ženských hlasů a ženský sbor na text básně Františka Serafínského-Procházky.

komponováno: 1916

Premiéra: Praha, 6. 4. 1921

Literatura a prameny

Centrum Leoše Janáčka při Nadaci Leoše Janáčka


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)