Kaufmannova éra v československém pěvectvu 5/5

Dnes přinášíme poslední část příspěvku k dějinám pěvectva, jehož autorem je Alois Hraba, a který byl uveřejněn ve zvláštním čísle Věstníku pěveckého a hudebního (Slavnostní list na paměť I. národních pěveckých závodů pěvecké obce československé v Praze ve dnech 15. –18. dubna 1922) v Praze roku 1922.



Alois Hraba, pátek 11. února 2005
Magazín > Historie

prof. Dr. Emilian Kaufmann

Jak se již v předu stala zmínka, byl prof. Kaufmann zámožný muž a zůstal bezdětný. Patřil mu a jeho choti, která ho předešla na věčnost, veliký dům „u Slivenských“ na rohu Žitné ulice a Karlova náměstí a mimo to vila na Zbraslavi. Kdysi prohodil: „Polovice našeho majetku je již zadána ústavu hluchoněmých, polovice je dosud volná. “ Snad tehdy pomýšlel odkázati druhou polovici v nějaké formě pěvectvu. Že se tak nestalo a že celé jeho velké jmění připadlo po jeho smrti hluchoněmým, vysvětluji si jen stupňovanou jeho znechuceností a později i úplným zapomenutím se strany pěvectva.

Shrnuji na konec činnost ústředí za éry Kaufmannovy v tento závěr.

Není dnes již pochyby, že po prvé nastoupil výbor Jednoty jedině správnou cestu organisační. Založiv a udržev pěvectvu nezbytný orgán, Věstník pěvecký, učil jím pěvectvo uvažovati o příčinách nedostatků a cestách k nápravě a tak vychovával uvědomělejší pěvce a zdatnější činovníky.

Z 15 úkolů, které si vytkl v čele Věstníku, neopominul ani jediného, aby jej aspoň nepromyslil, a nestačil-li vše provésti, aspoň připravil půdu nástupcům. Kdo pročte osm prvních ročníků Věstníku, jistě neodepře tehdejším průkopníkům pěvecké organisace uznání poctivé práce, jež přinesla také brzy potom první krásné ovoce. Či myslí někdo, že by se bylo o 1. festivalu v r. 1904 české pěvectvo mohlo ukázati národu a světu v tak příznivém světle bez předchozí 9leté organisační práce? Festivalový výbor našel pěvectvo k činu připravené, takže po festivalu mohl jednou zase výbor Ústř. jednoty slavnostně prohlásiti: „Ústřední jednota je hrda svým pěvectvem, jehož representace překonala vše očekávání. “

Ze všech úkolů zůstal nejméně povšimnut bod šestý: „Zavedení jednotné soustavy a methody cvičební. “ Ten měli promyslit a propracovat naši vynikající sbormistři, ale žádný se díla nechápal a tak čeká dosud tato otázka na svého mistra. Přesto, že každý spolek pracuje za zcela odlišných poměrů, závislých na počtu členů, jejich pěvecké průpravě, zdatnosti dirigenta a místním prostředí, jsou některé základní prvky všem společné, jako na př. nutná teoretická a hlasová průprava začátečníků, zvláště tam, kde není školy pro pěvecký dorost (kolik jich máme?) a stálé soustavné zdokonalování všeho členstva ve zpěvu. S tím ovšem souvisí důležitá otázka vzdělání našich sbormistrů. Jaký sbormistr, takový sbor, a jací sbormistři, takové pěvectvo. Dobrá rukojeť pro sbormistry by mnoho prospěla. Dosud ji nemáme. Také 10. bod nebyl proveden, jak byl původně zamýšlen. Pěvectvo na opětované dotazníky po výběru sborů do sborníku neodpovídalo, zato vydány 4 svazky Malátových Národních písní československých, které přišly pěvectvu jako na zavolanou. Na založení ústředního archivu sborových skladeb nemohlo se ani pomysliti, doku Ústř. jednota byl odkázána spolkovou místností s jedinou skříní na hostince. Také pro sblížení Ústř. jednoty s dělnickými pěveckými spolky sociálně demokratickými nebylo v našich řadách dosti porozumění. Hned pouhý můj pokus byl zakřiknut.

A co a jak se v té době zpívalo? Velké spolky české i moravské, skoro napořád již smíšené, provozovaly kromě sborové literatury kantáty a oratoria našich i cizích skladatelů, opery a operetty a také nástrojovou hudbu; menší se omezovaly hlavně na sbory. Za r. 1896 sestavil statistiku (ovšem neúplnou) ze 60 spolků, které své veřejné výkony Věstníku oznámily, prof. Kaufmann v II. roč. č. 2. a 3. Na 114 veřejných výkonech bylo provedeno 912 jednotlivých programních čísel, z nichž náleželo vokální hudbě 683 čísel, nástrojové 182 a 49 bylo jiného druhu. Z toho bylo skladeb pro mužské sbory 243, pro smíšené 178, pro ženské 118, 1 oratorium, 7 zpěvoher, 4 operetty, 6 scén z oper, 126 solových písní. Různých skladeb sborových bylo proveden celkem 380 od 100 různých skladatelů. V čele autorů stojí Bendl s 60 různými skladbami, za ním Paukner 19, Smetana 18, Dvořák 18, Klička 12, B. Jeremiáš 9, Vendler 8, Rozkošný 7, Schumann 7, Fibich 6, Malát 6. Po 5 skladbách měli: Blodek, Gregora, Křížkovský, Tovačovský. Po 4: Čajkovský, Nešvera, Novotný, Pivoda, Dr. Procházka, Rutte, Štrébl, Vašák. Po 3: Grieg, Knittl, Kovařovic, Macan, Zajc, Zvonař. Po 2 skladbách mělo 19 skladatelů a po 1 skladbě 44.

V pozdějších letech jistě by se objevil v popředí již Förster, Suk a brzy po nich i Janáček. Nejčastěji byly provedeny Malátovy Zpěvy lidu českého (II.) 14krát, Dvořákovy Moravské dvojzpěvy a Jeremiášův Čtverlístek 9krát, Prausův Chorál Čechů 6krát atd.

Do Kaufmannovy éry spadá také skvělé vítězství sborového zpěvu českého, kterého dobyl r. 1900 Odbor Hlaholu plzeňského v Brusselu a v Paříži vedením N. Kubáta. Svými na tu dobu jedinečnými výkony uměleckými povzbudil pěvectvo k vyšším metám a byl předchůdcem slavných pěveckých sdružení učitelských. Moravské vzniklo právě na konci této éry r. 1903 a pražské 5 let po něm.

V dějinách čsl. pěvectva nebude nikdy zapomenuto neocenitelných služeb a obětí, které prof. Kaufmann věci pěvecké přinesl.

Po prvé věnoval mu zaslouženou vzpomínku po jeho odstoupení v Slavnostním čísle festivalovém pisatel těchto řádků, ale pak zůstal až do své smrti 7. července 1912 pěvectvem zapomenut. V posmrtném článku A. Miesslera dojala mne zvláště zmínka o pohřbu tohoto muže o pěvectvo tolik zasloužilého. Ani pouhé kvarteto mu na pohřbu nezazpívalo. Kaufmannův fond menšinovým spolkům také zůstal nepatrným vděkem. Nemělo by pěvectvo svůj čestný dluh Kaufmannovi splatiti větším činem, na př. deskou na domě u Slivenských s reliefem a nápisem: „Zde žil a v letech 1895–1903 čsl. pěveckou organisaci budoval prof. MUDr. Emilián Kaufmann“?


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)