Vzpomínka na „První český hudební festival“ roku 1904

Na první český hudební festival vzpomínal Jaroslav Tureček v článku otištěném v roce 1928 ve Slavnostním listu na paměť Jubilejního sjezdu, výstavy a festivalu Pěvecké obce československé ve dnech 7., 8., 9., a 15. dubna 1928 v Praze.



Jaroslav Tureček, neděle 21. listopadu 2004
Magazín > Historie

Přes 3000 pěvců při Smetanově České písni o festivalu 1904

„Ústřední jednota zpěváckých spolků českoslovanských“, předchůdkyně „Pěvecké Obce Československé“, konala dne 21. června 1903 v Praze svůj mimořádný valný sněm, který zvolil nový výbor v čele s říšským poslancem ředitelem cukrovaru Václavem Sehnalem. tato nová volba byla důsledkem krise, projevivší se v dřívějším výboru, který se starostou prof. Dr. Emilianem Kaufmannem resignoval. Sněm pěvecký uložil novému výboru, svolati společně s výborem festivalovým na rok 1904 sjezd zpěváckých spolků českoslovanských k účinkování při „Prvním českém hudebním festivalu.“

Pisateli této vzpomínky dostalo se, ačkoli byl na tak důležitý úkol snad příliš mladým kandidátem, funkce nejnevděčnější: jednatelství. Nový výbor ujal se pak za vedení rázného starosty posl. Sehnala s chutí svěřeného mu poslání.

V prvé řadě jsme se tázali, kdo je vlastně onen „festivalový výbor“, a ukázala se nám tato situace.

V hudebním odboru „Umělecké besedy“ podal jeho předseda prof. Trneček návrh, aby na paměť 40letého trvání U. B. uspořádán byl po vzoru ciziny hudební festiva. Návrh byl předložen správnímu výboru „Umělecké Besedy“, kde však, prý, hlasy členů odboru literárního a výtvarného byl pochován. Pamatuji se na tehdejší úsudek, že tento neúspěch byl přivoděn spíše z osobní zaujatosti proti prof. H. Trnečkovi. Důsledek toho byl, že se hudební odbor postavil za svého předsedu a se rozhodl, provésti festival bez Umělecké Besedy. Tak povstal autonomní festivalový výbor. –

Do jedné z prvních schůzí nového výboru „Ústřední Jednoty“ („u Teissigů“ ve Spálené ulici) zavítali tři pánové z festivalového výboru: prof. H. Trneček, prof. Václav Müller a JUDr. Luboš Jeřábek, projeviti radost nad volbou nového vedení Ústřední Jednoty a požádati o součinnost pěvectva k uskutečnění festivalu. Pánové líčili překážky, s nimiž myšlenka festivalu musela zápasiti, netajili se tím, že dluhy rostou a prohlásili, že by se spokojili, kdyby festival se uskutečnil aspoň v menším měřítku v divadle „Variété“. A tehdy v zápětí padla památná, jadrná slova starosty Sehnala: „Pánové, buď uděláme něco pořádného, nebo nic!“ Tento projev zástupci festivalového výboru vřele uvítali, podali jsme si ruce ke společné práci a za necelý rok stal se „První český hudební festival“ skutkem.

Konal se o Velikonocích 3., 4. a 5. dubna r. 1904 v pravém křídle Průmyslového paláce na výstavišti, upraveného na koncertní síň, jejíž obrázek otiskujeme. Kdo prožil ony slavné dny, chová je dodnes v nejkrásnější vzpomínce.

Protektorem festivalu byl nejvyšší maršálek království Českého Jiří kníže z Lobkowicz, čestnými předsedy Ferdinand princ z Lobkowicz president pražské konservatoře hudby, JUDr. Vladimír Srb, starosta král. hlav. města Prahy, a Dr. Antonín Dvořák, ředitel konservatoře hudby.

V neděli 3. dubna dopoledne konal se ve velké zasedací síni Staroměstské radnice slavnostní pěvecký sněm a na výstavišti generální zkouška. Odpoledne bylo provedeno v Průmyslovém paláci Dvořákovo oratorium „Svatá Ludmila“ spolky pražskými a některými velkými spolky mimopražskými, s rozšířenou Českou Filharmonií, řízením Oskara Nedbala. Celkem účinkovalo v tomto díle 1800 pěvců. Průpravné zkoušky řídil s velikou svědomitostí sbormistr Milan Zuna. Úspěch „Svaté Ludmily“ byl velkolepý. Přirostla pěvectvu k srdci a ono zpívalo s vroucím zápalem. Na povznášející chvíle ty nikdo z účastníků nezapomene. Mistr Antonín Dvořák bohužel nebyl svědkem skvělého provedení, neboť vážně churavěl.

Večer konal se v levém křídle Průmyslového paláce animovaný representační večer „Ústřední Jednoty“ za účinkování pí. Hany Kvapilové, kvarteta „Kytary“ a zpěváckých spolků i žup.

V pondělí 4. dubna odpoledne byl uspořádán na výstavišti „Pěvecký den“ s lidovými produkcemi žup a spolků.

Na večer konal se druhý festivalový koncert, v němž 3200 pěvců provedlo Smetanovu „Českou píseň“ a Bendlův „Pochod Táborů“ řízením sbormistra Norberta Kubáta z Plzně. Pak samostatně přednesl „Hlahol Plzeňský“ Smetanovu „Píseň na moři“ a „Smetana“ z Plzně Rozkošného „Omšelý kámen“ a Pallovy „České tance“ řada II. Dále účinkovali Frant. Ondříček a Karel Burian; prof. Hanuš Trneček řídil orchestr České Filharmonie. Sbory zněly znamenitě. Pěvectvo jen hořelo radostí.

V třetím koncertu 5. dubna odpoledne účinkovalo „České kvarteto“ (Hofman, Suk, Nedbal, Wihan), M. Buriánová, prof. Josef Jiránek, Oskar Nedbal, Jakub Seifert.

Umělecký úspěch festivalu byl skvělý. Zpěvácké spolky odjížděly do svých domovů s nadšením k další práci. –

Táhnou myslí tehdejší hluboké dojmy, jakoby tomu bylo nedávno. Slibovali jsme si tenkrát rozohněni úspěchem, že za čtyři roky uskutečníme festival druhý. Založili jsme také za tím účelem spolek „Český festival“. Přidali jsme k této směle vymezené lhůtě dvacet let. Po uplynutí prvního desetiletí vypukla světová válka, která zrušila všecky plány. Dalších čtrnáct let – a dopřáno jest nám slaviti festival jubilejní, v desátém roce svobody, po které naše srdce v r. 1904 při zpěvu Svaté Ludmily, České písně a Pochodu Táborů tolik toužila.

Kéž duchem roku 1904 jest naplněn i festival letošní a jeho následovníci!

Nechť jsou festivaly československého pěvectva metami stálého vzestupu uměleckého i národního!


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)