Pod vlastní krov

Dnešním příspěvkem v historické rubrice je článek Rudolfa Staňka, vyšlý v roce 1928 ve Slavnostním listu na paměť Jubilejního sjezdu, výstavy a festivalu Pěvecké obce československé ve dnech 7., 8., 9., a 15. dubna 1928 v Praze.



Rud. Staněk, středa 10. listopadu 2004
Magazín > Historie

Po prvních národních pěveckých zápasech r. 1922 přijat byl návrh starosty Pěvecké Obce Československé (POČ) bra Dr. Lub. Jeřábka, aby čistý výtěžek určen byl jako základ zbudování Pěveckého domu. Toto rozhodnutí našlo namnoze vlídného přijetí. Nejprve se přihlásil hornický spolek „Slavík-Lidumil“ v Záluží u Mostu tímto dopisem: „Bratři, při své měsíční schůzi sebrali jsme mezi členstvem 135 Kč na Pěvecký dům, jež současně posíláme s přáním, aby všechny spolky v POČ sdružené tuto akci podporovaly.“ Již v říjnu téhož roku odevzdal Pražský pěvecký sbor „Smetana“ výtěžek svého koncertu 5.000 Kč. Koncem prvního roku činil příjem 27.976 Kč a následujícího 8.782.56 Kč. Téhož roku odhlasoval Pěvecký sněm návrh, aby příštím rokem, kdy celý zpěvu a hudbymilovný národ vděčně bude vzpomínati Bedřicha Smetany, vybírána byla od činného pěvectva daň na Pěvecký dům, který nazván budiž domem Smetanovým! Pěvecká daň vynesla do konce minulého roku úctyhodný peníz 49.282 Kč. Kdyby byly všechny spolky pamětlivy organisačního příkazu, mohl býti vykázán peníz jistě dvojnásobný. Příjem v r. 1924 činil 21.259.85 Kč.

Roku 1925 vstupuje v život „Spolek pro postavení a udržování Smetanova domu POČ“, aby v rámci organisace a jako její součást staral se o rozmnožení fondu ku stavbě.

Členské příspěvky vynesly dosud 13.325 Kč. Příjmy roku 1925 Kč 66.052.29, roku 1926 Kč. 50.644.97 roku 1927 Kč 36.259.71. Celkem sebralo pěvectvo na SD 210.975.38 Kč.

Od roku 1926 máme vedle kancelářské místnosti POČ Sborovnu Smetanova domu. Pokojík opatřili jsme vhodným nábytkem a o výzdobu postarala se řada štědrých dárců. Ve Sborovně uvítali jsme již řadu vzácných a milých návštěv jak z republiky tak i z ciziny.

Proč chceme Pěvecký dům?

Jistě nikdo neupře, že POČ potřebuje pro zvýšenou činnost své mohutné organisace vhodných místností. Ale ve Smetanově domě chceme zříditi pěvecké museum a ústřední archiv. O důležitosti a potřebě těchto podniků psal již v r. 1925 Dr. Vlad. Helfert a loni Dr. Jar. Fiala. V úsředním archivu (viz ukázku téhož na naší výstavě) chceme soustředěti celou naši sborovou tvorbu od nejstarších do nejnovějších dob a to pokud vyšla tiskem nebo alespoň v přesném opise. Dostali jsme již pro ústřední archiv hojně not a další máme slíbeny. Pomohou-li všichni pěvci a jich přátelé sbíráním a zasíláním pěveckých dokumentů a hudebních památek, budeme míti v Praze za nedlouho sbírku, která svou bohatostí a účelností bude hledati sobě rovné. Ale sbírka tato potřebuje zvláštních k tomu účelu vhodně (bezpečně) zřízených místností.

Jsme s dosavadními výsledky své práce spokojeni?

Jak pěvectvo československé se dívá na stavbu Pěveckého Smetanova domu, o tom podrobnější zprávy jsou v našem organisačním „Věstníku“. Tady můžeme jen ku chvále našich spolků napsati, že většina z nich dobře oceňuje naše snahy po vlastním domě a podle toho jedná nelitujíc oběti. Žel, že dosud není tak všude! Až jednou po letech (třeba již pod vlastní střechou) budou mnozí listovati v naší pamětní knize, kde pečlivě zaznamenávám každý peníz na dům věnovaný, a marně budou hledati jméno toho neb onoho spolku, bude jim nevysvětlitelno, proč jejich předchůdci chovali se k vlastnímu podniku – tak cize.

A širší veřejnost? Také tu jsou čestné výjimky, kdy na naši žádost bylo podle možnosti darem pamatováno. Ale celkový výsledek nás zaráží, ba zarmucuje. Více než šedesát let stojí naše pěvectvo ve službách svého národa. V dobách nejtěžšího útisku vykonalo úctyhodnou buditelskou práci. V době politického odboje proti Vídni obětovalo se i politicky, povznášejíc kulturní úroveň našeho národa. Nebylo podniku společenského, místní oslavy atd., kdy pěvectvo za pouhé dobré slovo propůjčilo nejochotněji své služby. Jistě pěvectvo naše může býti nazváno jednou ze složek, které připravovaly 28. říjen. Jen vzpomeňme národopisné výstavy 1895, kdy za příležitosti pěveckých dnů napsal tehdejší účastník: „Zvláště v těchto okamžicích osvědčil se český zpěv na výstavě jako činitel, jemuž Bohem dáno rozněcovati v duši lidské posvátné nadšení pro národ a vlast. Tu slavil český zpěv triumfy, jakými málokterý jiný obor může se honositi“. A máme vzpomínati zájezdů našich předních zpěváckých spolků do ciziny, aby tam svým nepřekonatelným uměním šířily slývu české písně? A což přečetné zájezdy ostatních spolků do ohroženého území? Vzpomene někdo této nezištné a nejvýše obětavé činnosti našich pěvců?

Konečně vzpomeňme toho, až naplní se 10 let naší samostatnosti, kolik zpěváckých spolků bude spolupůsobiti 28. října po celé republice při tom všeobecném radování a díkučinění?

Ale nechme bědování! Rok jubilejní je dobou plesání a my pevně věříme, že pěvectvo československé ve své snaze, která má přinésti zisk ne jemu, ale celému národu, nebude zapomenuto. Jako Národní divadlo vyrostlo z obětavosti československého lidu, jako Tyršův dům vybudován byl láskou a podporou Sokolstva, tak musí vyrůsti na březích Vltavy Smetanův dům za součinnosti československého pěvectva a obětavosti zpěvumilovného obecenstva.

Pojďme tedy do jubilejního roku plni nadějí, neboť obětavost s jedné a železné vůle s druhé strany musí zajistiti úspěch!

A tomu zdar!


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)