65. výročí založení VUS UK

Mohlo by se skoro říct: bylo, nebylo. Ale bylo. A já jsem byl málem při tom. Dobře si pamatuji, jak jsem v době svých vysokoškolských studií na počátku 50. let zpíval pod vedením temperamentního Jana Tausingera ve smíšeném sboru VUS a hrál na housle v jeho velké cimbálové muzice. VUS měl však tehdy i svůj velmi dobrý symfonický orchestr a taneční skupinu. Ale studentská léta uplynula a s nimi i řada aktivit, které naplňovaly až po okraj mé volnočasové možnosti a já mohl dále sledovat umělecký vývoj našeho bez nadsázky vždy špičkového souboru jen zpovzdálí jako posluchač.



Jiří Kolář, sobota 15. června 2013
Magazín > Studie a recenze

Vysokoškolský umělecký sbor Univerzity Karlovy

Na důležité mezníky historie VUSu si můžeme zavzpomínat společně s jeho současným předsedou Jaroslavem Šimůnkem:

Sbor přečkal tuhá 50. léta a po „oteplení“ společenských poměrů se počátkem 60. let nadechl k dalšímu rozmachu. V roce 1964 se stal jako jediný sbor tehdejšího Československa členem Evropské federace mladých sborů (EFCJ) a zůstal jím dodnes. V roce 1977 se zřizovatelem sboru stala Univerzita Karlova v Praze a její jméno nosí sbor ve svém názvu dodnes, přestože již není, tak jako kdysi, její organickou součástí. 80. léta přinesla výrazné oživení umělecké činnosti sboru i jeho zahraničních aktivit, na čemž měl největší zásluhu dlouholetý člen a tajemník sboru, legendární Honza Schneider, který by letos oslavil své osmdesátiny. Pád „železné opony“ přinesl pro většinu sborů nové možnosti, ale také zcela jiné existenční podmínky. VUS přestal být finančně dotován a na svou činnost si musí dodnes shánět prostředky sám. Dnes lze již těžko spočítat kolik lidí prošlo za uplynulých 65 let zkušebnami sboru. Počítali by se v řádech tisíců. Podobně by již nebylo možné vypátrat přesný počet koncertů a koncertních vystoupení doma i v zahraničí. S jistotou však můžeme říct, že se u VUSu vystřídalo do dnešního dne 26 sbormistrů a že sbor koncertoval ve 28 zemích tří kontinentů, v některých z nich opakovaně. Natočil i řadu desek, z toho pět ve vlastní režii. Nové tisíciletí přineslo sboru i jednu zcela novou aktivitu. Od roku 2004 spolupracuje s činohrou Národního divadla, takže se s ním můžete potkat jak na scéně jeho historické budovy (L. Stroupežnický: Naši furianti) nebo na prknech Stavovského divadla (Bláznivý den aneb Figarova svatba, podle předlohy P.-A. Carona de Beaumarchais).

65. výročí svého založení oslavil VUS UK dne 7. června 2013 ve Velké aule Karolina koncertem, který se konal pod záštitou rektora Univerzity Karlovy v Praze prof. RNDr. Václava Hampla a který byl věnován i nedožitým 80. narozeninám Honzy Schneidera. Slavnostnímu koncertu plnému sborových lahůdek dal jeho dirigent a nápaditý dramaturg Jakub Zicha poněkud neobvyklý podtitul Česká inspirace. Dvě části jeho programu představily tak dva nejvýraznější kompoziční i interpretační zdroje naší bohaté sborové minulosti, současnosti a věřím, že i budoucnosti – českou historii a naši lidovou kulturu.

V úvodu prvé inspirační oblasti zazněly nejprve Světské písně českého středověku. O jejich zajímavé realizaci píše v programové brožuře dirigent Jakub Zicha, který stojí v čele sboru již od roku 1999: „V roce 1982 vydal Otakar Hostinský sbírku 36 nápěvů světských písní českého lidu, jež ovšem obsahovala pouze melodie s tzv. incipity, tj. pouze začátky textů shodnými většinou s názvy písní. My jsme pro tento koncert použili texty, které k písním v původním duchu citlivě vytvořil zpěvák, hudebník, ale také básník Pavel Jurkovič. Z původního počtu 36 písní jsme vybrali 9, které zazní v plné kráse i s texty, a několik dalších, které zazní pouze v instrumentální podobě jako mezihry.“

Z týchž inspiračních zdrojů čerpal i následující blok tří interpretačně velice náročných, skladatelsky reprezentativních soudobých skladeb – výběr tří částí z cyklu pěti madrigalů In honorem vitae (1975) letošního významného jubilanta Antonína Tučapského, dramatická kantáta pro smíšený sbor s tenorovým a barytonovým sólem Romance o Štemberkovi (2009) z pera dalšího letošního jubilanta Jana Málka a půvabná komorní kantáta Petra Ebena na anonymní valašský text z 16. století Starodávné čarování milému (1957) s pěvecky skvostným, intonačně dokonalým sopránovým sólem Lenky Knechtlové a výbornými výkony dalších členek tria sólistek – Veroniky Machovské (mezzosoprán) a Andrey Králové (alt).

Šíři svých interpretačních schopností prokázal VUS UK i v druhé části koncertu věnované skladbám inspirovaným folklorem i několika cyklům původních lidových písní. Již v prvním díle, baladě Neščasná vojna, op. 23/II Vítězslava Nováka, se představil dirigent Jakub Zicha ve dvou dalších úlohách. Po interpretaci cembalového partu v Světských písních českého středověku jsme mohli obdivovat jeho vkusnou úpravu Novákovy balady. Úlohu druhého klavíru svěřil totiž cimbálu, čímž nejen zesílil folklorní charakter skladby, ale vytvořil působivý barevný kontrast obou nástrojů. Navíc se zde prezentoval jako vynikající cimbálový virtuos, který celou skladbu zvládl bezchybně zpaměti. Nemohl jsem uvěřit, že je ve hře na cimbál samouk. U dirigentského pultu jej nahradil v této skladbě Jiří Petrdlík, který dokázal Novákovu dílu vtisknout potřebnou romantickou náladu i napětí.

Jen málokterý smíšený sbor se odváží provést vrcholný cyklus osmi Českých madrigalů (1939) Bohuslava Martinů jako celek. VUS UK se však nezalekl a zvládl všechny jeho intonační, rytmické i výrazové problémy ve stylovém komorním obsazení výtečně. Jediné, co bych mohl interpretaci tohoto oblíbeného cyklu doporučit, je výraznější „martinůovská“ deklamace a přesvědčivější vyprávění jednotlivých minipříběhů.

Závěrečnou část koncertu otevřela vždy úspěšná skladba Jana Vičara na goralské motivy Gurale (2006). Na ni pak navázaly Hanácké lidové písně (podle záznamu zpěvu dalšího letošnho významného jubilanta Pavla Jurkoviče, rodáka z podlužáckého Starého Poddvorova), Hruška – dvě valašské lidové písně (podle zpěvu Josefa Laži) i vytleskaný přídavek romských lidových písní a písní o Romech, to vše v úpravě Jakuba Zichy. Výsledný spontánní sborový projev podtržený strhujícím cimbálovým doprovodem Jakuba Zichy ve spolupráci s chutí muzicírujícím vynikajícím instrumentálním souborem složeným z přátel VUSu (uplatnil se i v úvodním cyklu Světských písní českého středověku), již jen vystupňovaly nadšení, s nímž byl jeho jubilejní koncert přijat. Přítomní bývalí učitelé Jakuba Zichy z Pražské konzervatoře – Jan Kasal, Miroslav Košler a Miriam Němcová mohli být na výkon svého bývalého žáka, všestranného, plnokrevného muzikanta, vyzařujícího hudbu, podmaňující si interprety i posluchače, právem pyšní. Trochu mne při této příležitosti zamrzelo, že můj dvakrát opakovaný návrh na udělení Ceny UČPS „sbormistr–junior“ Jakubu Zichovi nebyl před několika lety Hudební komisí UČPS akceptován. Jistě by si ji zasloužil.

Oslavy 65. výročí založení sboru však tímto koncertem ještě neskončily. Na 29. září 2013 připravuje VUS UK ve spolupráci s varhaníkem Janem Kalfusem do baziliky sv. Jakuba na Starém Městě světovou premiéru díla České vigilie, cyklu skladeb Antonína Tučapského, věnovaných našim světcům. Věřím, že si možnost účasti na tomto hudebním svátku nenecháte ujít.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání

Časopis Cantus   Festa academica   praga-cantat.cz   czech-choirs.eu (en)