Vzpomínka na Jaroslava Herdena

V pondělí 1. 2. 2010 ve věku 79 let zemřel v Praze po delší nemoci významný hudební pedagog a skladatel prof. PaedDr. Jaroslav Herden, CSc. Ta zpráva se dotkla srdcí jeho kolegů, studentů, žáků a jako lavina se šíří mezi učiteli hudební výchovy po celé republice.



Magdaléna Štaffová, úterý 16. února 2010
Magazín > Sborový život

Snad není žádného, který by jej a jeho dílo neznal. Jeho přednášky, semináře, knihy a vysokoškolská skripta patřily vždy mezi nejoblíbenější. Za všechny vzpomeňme alespoň Hudba pro děti (spoluautoři Eva Jenčková a Jiří Kolář, Praha: Karolinum 1992), My pozor dáme a poslucháme (Praha: Scientia 1994), My pozor dáme a nejen posloucháme (Praha: Scientia 1997), Hudba jako řeč (Praha: Scientia 1998), Hudební hodinky pro táty a maminky (Praha: Rodiče 2004).

Dodnes vzpomínám na jeho hodiny aktivního poslechu a sémantického rozboru skladeb v učebně katedry hudební výchovy v Brandýse nad Labem a stále čerpám z jeho námětů, myšlenek a skladeb při vlastní práci s dětmi. Nezapomenutelná byla Letní hudební dílna v Opočně, kde působil jako hlavní lektor a organizátor. Nejenže nám – studentům a učitelům hudební výchovy – předával řadu inspirativních námětů do školní praxe, ale učil nás komplexně vnímat hudební dílo, nebát se vyjadřovat své prožitky a emoce též pohybem, literárními a výtvarnými aktivitami, vedl nás ke kreativitě, radosti z muzicírování a porozumění řeči hudby.

Obdivovala jsem jej pro jeho obrovský nadhled, činorodost, neúnavnost a elán, s jakým zvládal tolik činností. Vedle své více jak čtyřicetileté učitelské a vědecké práce na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze a Brandýse nad Labem, byl členem mnoha vědeckých rad a grémií, vystupoval na desítkách konferencí, řadu let spolupracoval s hudební redakcí Českého rozhlasu, kde vytvořil na 300 hudebních pořadů pro děti a mládež, připravoval metodické listy pro koncerty FOK, byl členem redakční rady časopisu Hudební výchova, organizoval hudební dílny a semináře dalšího vzdělávání pro učitele hudební výchovy.

Mé poslední setkání s ním bylo v minulém školním roce na MŠMT v Praze na Višegrádské konferenci učitelů hudební výchovy. Program celé konference s mezinárodní účastí odborníků z různých škol a pedagogických fakult byl zaměřen na využití masmediální technologie ve výuce hudební výchovy. A zde – tehdy 77letý - pan profesor uvedl celou konferenci prezentací na téma „aktivní poslech hudby“. Jeho vystoupení patřilo mezi nejlepší. Všichni jsme to vnímali – tehdy mezi nás přišla žijící legenda.

Dnes už se na nás pan profesor Herden dívá z muzikantského a kantorského nebe. Těšila jsem se na setkání s ním, na jeho myšlenky, inspirativní nápady i typický humor. Bohužel už se s ním na žádné hudební dílně ani konferenci nesetkám. Ale pevně věřím, že – slovy PaeDr. Jana Prchala - „stopa, která nám tu po něm zůstala, je natolik hluboká a nadčasová, že jako malé sluníčko zůstane zářit v duších a srdcích žáků, studentů a pedagogů, v učebnách hudební výchovy a sborových zkušebnách ještě velmi, velmi dlouho“.

Veliké díky za vše, pane profesore!!!

Životopis Jaroslava Herdena sepsaný Ivanem Poledňákem naleznete pod tímto odkazem.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)