Vydařená světová premiéra díla Josefa Schreiera v Dřevohosticích

Občanské sdružení Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice ve spolupráci Městysem Dřevohostice , za podpory Ministerstva kultury české republiky a pod osobní záštitou 1. náměstka krajského hejtmana Olomouckého kraje, Ing. Pavla Horáka připravila v neděli 27. července 2008 v rámci XV. ročníku již tradičního dřevohostického Setkání dechových hudeb posluchačům vážné hudby příznivcům vážné hudby z Dřevohostic a ze širokého okolí zcela mimořádný kulturní zážitek - světovou novodobou premiéru slavnostní mše zapomenutého dřevohostického rodáka, hudebního skladatele - kantora Josefa Schreiera (1718 - ?)



Zdeněk Smiřický, neděle 26. října 2008
Magazín > Sborový život

foto Jan Jarošek

Světové premiéře předcházela liturgická mše svatá k uctění památky Josefa Schreiera, kterou sloužil dřevohostický farář P. Artur Górka. Přihrával již tradičně Dechový orchestr Františka Tkadlčíka, jenž na varhany doprovázel Mgr. Petr Hlavizňa, ředitel ZUŠ v Bystřici pod Hostýnem.

Po mši svaté následovala světová premiéra slavnostní mše Josefa Schreiera Missa solemnis. Předseda Vlastivědné společnosti Žerotín Dřevohostice a hlavní organizátor premiéry Mgr. Zdeněk Smiřický ve svém úvodním projevu upozornil na fakt, že podle historických zápisů byl dne 2. ledna 1718 Josef Schreier právě v tomto dřevohostickém chrámu sv. Havla pokřtěn. Vyzvedl obrovské zásluhy našeho významného muzikologa, emeritního profesora Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, PhDr. Jana Trojana, CSc. , který osobnost a dílo našeho Josefa Schreiera objevil. Svou nezměrnou pílí pak umožnil, že účastníci koncertu mohli vyslechnout i světovou premiéru dalšího nově objeveného díla zapomenutého dřevohostického rodáka. Schreierovu Missu solemnis profesor Trojan objevil na společné studijní cestě se Zdeňkem Smiřickým v Muzeu hudby na bratislavském hradě ve dnech 3. a 4. června 2003.

Účastníky premiéry pak v krátkých projevech pozdravil 1. náměstek hejtmana olomouckého kraje Ing. Pavel Horák, který převzal nad premiérou osobní záštitu. Následovala zdravice starosty Městyse Dřevohostice Stanislava Skýpaly, dále místopředsedy Společnosti Bedřicha Smetany v Praze a Matice české při Národním muzeu v Praze - RNDr. Ing. Václava Němce, CSc., který ve svém projevu vyzvedl genialitu Josefa Schreiera a Bedřicha Smetany. Následovala zdravice universitního profesora PhDr. Karla Rýdla, DrSc., významného historika z University v Pardubicích.

Svou přítomností podpořili význam premiéry i primátor Města Přerova Ing. Jiří Lajtoch, docentka Ing. Lidmila Němcová, CSc. - členka výboru Společnosti Bedřicha Smetany v Praze a Severské společnosti pro kulturní styky se severní Evropou, proděkan Filozofické fakulty Masarykovy university v Brně, významný historik PhDr. Tomáš Knoz, CSc. a mnozí další.

Po úvodních projevech zazněly velebné tóny Schreierovy slavnostní mše Missa solemnis v provedení výtečného pěveckého sboru a orchestru Musica Figuralis za řízení skvělého dirigenta MgA. Marka Čermáka, rodáka z Přerova. Mladí profesionální zpěváci i hudebníci z Prahy, Brna, Olomouce a z Přerova, kteří hráli na historické nástroje, podali výborný, doslova excelentní výkon, takže se Schreierova slavnostní mše zaskvěla v celé své rozmanitosti a kráse.

Monumentální charakter skladby, skvělé hudební nápady skladatele, střídání překrásných sólových i sborových melodií i celková gradující kompozice díla přinesly posluchačům zcela mimořádný hudební zážitek, na který se nezapomíná. Nadšení posluchači odměnili účinkující neutuchajícím potleskem, a tak dirigent Marek Čermák dal pokyn k přídavku - k opakování části Schreierovy překrásné slavnostní mše.

Profesor Jan Trojan označil tuto Schreierovu skladbu jako dílo, které vytvořil již vyzrálý a v oblasti tehdejší hudby velmi všestranně vzdělaný skladatel. Složil skladbu, která, ač dosud byla veřejnosti zcela neznámá, bezesporu patří k vrcholným dílům kantorské tvorby v českých zemích 18. století.

Je neuvěřitelné, že takovéto hudební dílo geniálního dřevohostického rodáka, takovýto hudební skvost, byl napsán asi před 250 lety. A kdyby nebylo obrovského badatelského úsilí pana profesora Jana Trojana (1926), který v úzké spolupráci se Zdeňkem Smiřickým doslova bojoval o vzkříšení osobnosti a díla Josefa Schreiera, dosud by hudební skvosty našeho zapomenutého rodáka ležely nepoznány v archivech.


Publikování nebo šíření obsahu bez předchozího souhlasu je zakázáno. Za obsah textů odpovídají jejich autoři.

O nás   Kontakty   Inzerce   Podmínky užívání   Cookies

Časopis Cantus   Festa academica   czech-choirs.eu (en)